Homosexualita
Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 32 nalezených)
Fyziologie a morfologie
Příčiny homosexuální orientace nejsou ještě zdaleka dořešenou otázkou. Po mnoho desetiletí se pracuje na výzkumech sexuální orientace lidí a zvířat, ale již dnes je jasné, že homosexualita má původ ve složitém souboru psychických, genetických, hormonálních a embryogenetických faktorů.
Léčení homosexuality
Když přestala být homosexualita chápána jako “zvrhlost a nemravný rozmar odporného chtíče” a začala být později posuzována jako porucha sexuálního zdraví, cítili se lékaři být povoláni k léčení této menšinové odchylky. V současné době je homosexualita v civilizované části planety vyškrtnuta ze všech seznamů sexuálních deviací a je chápana jako jedna ze sexuálních alternativ.
Odborné poradenství
Sexuální orientace je tedy neměnná. Její vyhraněnost není u každého stejná, a tak aspoň u některých lidí lze její zevní projevy, tedy chování, poněkud usměrnit. Jedná se o lidi stojící na prahu bisexuality. U takových lidí je možné se pokusit o jejich sexuální adaptaci, která je velmi složitá a náročná na vůli, myšlení a odhodlání samotného člověka.
Endokrinologie
Příčiny homosexuální orientace nejsou ještě zdaleka dořešenou otázkou. Po mnoho desetiletí se pracuje na výzkumech sexuální orientace lidí a zvířat, ale již dnes je jasné, že homosexualita má původ ve složitém souboru psychických, genetických, hormonálních a embryogenetických faktorů.
Vývoj v dětství
Lidé se nerodí stejní. Liší se podle pohlaví, ale také podle toho, co je přitahuje a čemu dávají přednost. Každý z nás preferuje určité vlastnosti člověka. Lišíme se i preferencí sexuální aktivity a preferencí pohlaví - heterosexuální či homosexuální.
Proč to není nemoc?
Protože je biologickou alternativou vývoje mozku stejně jako heterosexualita. Centrum sexuální orientace je na jediném místě. Buď se mozek vyvine jako heterosexuální, nebo jako homosexuální. Pokud jedinec není schopen rozhodnout, jaká je jeho orientace, označí se za bisexuála. Nemoc se dá léčit, heterosexualita ani homosexualita se měnit nedá, aniž bychom člověka nemrzačili. Nemocný se chce vyléčit, nemoc způsobuje bolest a může být smrtelná. Nemoc způsobuje zhoršení zdravotního stavu. Nemocný si přeje zbavit se nemoci. Myslíte si, že si homosexuál přeje být léčen?
Homosexualita u zvířat
Homosexuální chování je známo u různých skupin živočichů. Páří se spolu samci myší, jelenů, psů i třeba paviánů. U racků zase není výjimkou, že pár spolu utvoří dvě samice, z nichž jedna "hraje" samce.
Je homosexualita normální?
Všechno nové u lidí vyvolávalo a vyvolává otázku, zda je to normální. Určitou představu míry akceptovatelnosti potřebují k tomu, aby se mohli lépe orientovat ve světě a vytvářet své postoje k dění kolem sebe. Představu normality máme každý jinou, a přestože existuje stálá snaha o vznik obecně přijatelného konsenzu, zůstává toto měřítko záležitostí víceméně subjektivní.
Genetika
Příčiny homosexuální orientace nejsou ještě zdaleka dořešenou otázkou. Po mnoho desetiletí se pracuje na výzkumech sexuální orientace lidí a zvířat, ale již dnes je jasné, že homosexualita má původ ve složitém souboru psychických, genetických, hormonálních a embryogenetických faktorů.
Pohlavní příslušnost a transsexualita
Mezi laiky bývá někdy ztotožňována mužská homosexualita s ženskostí a ženská homosexualita s mužskostí. Vztah mezi homosexuální orientací a identifikací s opačným pohlavím je ale složitější. Abychom tyto vztahy pochopili lépe, vyložíme si nejprve jiný jednodušší pojem, transsexualismus.
Vývoj v dějinách
I přes nedostatek informací považujeme za velmi pravděpodobné, že lidé udržovali homosexuální styky přinejmenším několik století před počátkem našeho letopočtu a že určité procento lidí homosexuálně žilo ve všech dobách.
Láska a hormony
Pokud budeme na lásku pohlížet z čistě odborného hlediska, můžeme si zde blíže přiblížit celý proces z hlediska biochemického. Celou problematikou se zabývá obor tzv. sexuální chemie.
Druhy homosexuality
Homosexualita je nejčastěji rozdělována podle pohlaví. Pro mužskou homosexualitu existuje řada názvů: androfil, uranista, hanlivé označení buzerant nebo teplouš, dříve pederast, sodomista. Dnes asi nejrozšířenější je gay.
První změnu pohlaví provedli čeští chirurgové v roce 1942
První mediálně známá chirurgická změna pohlaví byla provedena v roce 1952 v Dánsku, více či méně úspěšné operace tohoto typu se ale uskutečnily již ve 20. a 30. letech v Německu a čeští lékaři první provedli v roce 1942 v Praze. Podle dokladů z archivu Sexuologického ústavu při 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy šlo o přeměnu ženy v muže.
trochu starší (o 4-10 let)
starší (11 a víc let)
trochu mladší (o 4-10 let)
mladší (11 a víc let)
nemám přítele nebo přítelkyni