Přesvědčování

Co je správné a nesprávné přesvědčování? Správné přesvědčování se týká názoru na svět, morálku, vědu a další základní otázky, nesprávné je z oblasti výše probírané, tedy z oblasti neinstrumentálních názorů.

Pokud mi totiž chutná candát, popadne mě maniakální posedlost přesvědčit kamaráda Davida, kamarádku Sabrinu a třeba i matku, aby candáta nejenom jedli, ale aby jim také chutnal. Pokud se mi líbí U2, propadnu zlosti, když mi je bude někdo pomlouvat a prohlašovat za lepší dílo Stinga. Jestliže se mi zalíbí Depeche Mode, vnucuji ho partnerovi tak dlouho, až mi naschvál začne oponovat.

Pozor, nový poznatek, sice obecně známý, ale opomíjený. Když někoho nevybíravě přesvědčuji o svém názoru, otrávím ho a nabudím k odporu, vzdoru, oponování. Výsledkem je hádka s malým nepřátelským napětím, v níž nechybějí ani menší či větší urážečky.

Často propadáme klamu, že je životní úspěch přesvědčit někoho, jak správné je právě to, co chutná a líbí se nám, že je to vítězství jednoho ducha (samozřejmě toho našeho) nad druhým. Kdepak. Pokud mám kamaráda, milenku či milence nebo partnera, je skutečný úspěch uchovat rovnoprávnost, a to i za cenu, že toho druhého nepřesvědčím o dokonalosti zpěváka Františka Nováka.

Varujme se toho, aby rozhovor byl přesvědčováním. Rozhovor má být buď vědecká diskuze se všemi náležitostmi, anebo ono známe, milé, slastné, opakovatelně neopakovatelné pokecání. A při něm si, jak už víme, vyměňujeme radost, nikoli vědomosti.

Přátelství a později lásku leptá domněnka, že se k sobě hodí jen takoví dva lidé, kteří mají shodné názory. Jak už víme, ani to není možné. Jak se ale chovat, když námi cloumá posedlost vyvracet názory jiných, přesvědčovat je o těch svých, a co především, když postrádáme schopnost jiné názory rychle a hladce přijímat?

Chce to vědět, že se dvěma různými neinstrumentálními názory mohou dva kamarádi, jakož i milenci a partneři vedle sebe klidně a spokojeně žít.

Jsou vztahy, kde jeden partner hluboce opovrhuje partnerovým fotbalem, a přesto spolu ti dva žijí v klidném, harmonickém vztahu. Dá se skoro říct, že žít spolu a být tolerantní vůči mnoha různým neinstrumentálním názorům toho druhého je větší umění než se ve všem shodovat.

Mnoho odpovědí na své otázky získáte v archívu starších diskuzních fór webu, pro toto téma zde