Neshoda v názoru

To je něco zcela zásadně odlišného od neshody v rozhodování. Rozhodování je cosi jako přístroj, který buď funguje, anebo ne. Koneckonců automobil nejezdí podle toho, jak moc se máme s přítelem rádi nebo jak moc máme rádi své auto, ale jak dobře se o něj staráme. Naproti tomu názor není žádný přístroj, systém ani mechanismus, názor je - obrazně řečeno cosi jako umělecký předmět, malovaný a krášlený, který se tu a tam rozbije, takže je třeba vytvořit jiný.

Zapamatujme si, že z hlediska života páru ať už přátelského, či mileneckého, musíme, ať chceme nebo nechceme, rozlišovat dva druhy názorů:

1. Názor na otázky týkající se našeho párového bytí
Když pojedu s přítelem na vandr po Českomoravské vysočině, je zcela nezbytné, abychom se shodli v názoru na to, kdo bude vařit a kdo mýt nádobí, kdo rozdělá oheň a kdo postaví stan. Takový názor, který je nástrojem neboli instrumentem naší shody v rozhodování, nazývejme názorem instrumentálním.
Domnívám-li se, že je celkem jedno, kdo naštípá dříví a kdo připraví polévku z pytlíku, pak lze mluvit o opravdovém štěstí, jestli je kamarád k téhle otázce stejně lhostejný. Tehdy se dohodneme snadno.
Rýsuje se nám zde další podivný a zvláštní zákon párového soužití, že je totiž dobré být k některým otázkám párového bytí lhostejný, a tedy z hlediska názoru o rozhodování nerozhodnutý. Myslet si, že na všechno musím mít pevný názor od samého narození, je omyl. Mám mít pevný názor na to, že se musím učit, později pracovat, hodnotně se bavit a najít si prima kluka. Mám mít pevný názor na svět, na morálku, je ale lepší, když nemám nijak zvlášť pevný názor na to, kdo má chodit pro vodu a kdo pro uhlí.
Dva lidé pevných instrumentálních názorů se častěji porvou a odjedou z výletu každý jiným vlakem než lidé nerozhodnutí, a tedy tolerantní neboli snášenliví.

2. Názor na otázky netýkající se našeho párového bytí
Pro život v páru není vůbec rozhodující, jaký mají názor na přemnožení hrdličky zahradní. Názory, které nemají přímý vliv na párovou existenci, budeme nazývat neinstrumentální. Tyto neinstrumentální názory se obvykle týkají toho, co mám rád, co se mi líbí a co mi chutná.
Názor na chuť třeba candáta je klasicky neinstrumentální, může se však střelhbitě změnit v instrumentální, pokud vznikne spor o to, jestli má přítel udělat k večeři přírodní řízek, nebo candáta. Jinak ale spor o to, který z obou pokrmů je chutnější, je čistě neinstrumentální.

Mnoho odpovědí na své otázky získáte v archívu starších diskuzních fór webu, pro toto téma zde