004.cz

Bisexualita

Někteří lidé mohou být zaskočeni zjištěním, že jsou eroticky přitahováni oběma pohlavími. Při takovémto zjištění mohou popřít to, co je pro ně nepřijatelné, třebaže za cenu ztráty části svého autentického já, anebo se mohou snažit porozumět svým možnostem. Bisexualita je určitou prostřední variantou mezi homosexuální a heterosexuální identifikací.
Bisexualitou rozumíme celoživotní, neměnný, subjektem nezapříčiněný a nezvolený stav, v jehož důsledku je jeho nositel, bisexuál, pohlavně vzrušován a přitahován přibližně stejně silně osobami obou pohlaví (muži i ženami).

Určité dispozice k bisexualitě má asi většina lidí. Lidský zárodek má základy obou pohlaví dobře patrné až od třetího měsíce a teprve poté nabývá zřetelné povahy pohlaví chromozomálně určené a základy druhého pohlaví jsou potlačeny. Až do puberty jsou bisexuální projevy téměř fyziologické. Výchova a další vlivy sice homosexuální tendence potlačují, ty však můžou přetrvávat, pokud je dotyčný gay či lesbička.

Podle Freuda má každý člověk vrozené vlohy mužské i ženské, což se po přijetí příslušného sexuálního chování v souladu s fyziologickým pohlavím projeví vnitřním konfliktem. Sexualita druhého pohlaví je potlačována, ale ne zcela. Na vědomé či nevědomé úrovni se pak při určitém pudovém vzrušení vynoří; u muže například jako latentní homosexualita, u ženy se projeví třeba tím, že mužům závidí penis. Příčinu viděl Freud v hormonálních vlivech.

Bisexualita je sociosexuální jev a lze na ni pohlížet z hlediska chování nebo z hlediska pohlavní identifikace.

Bisexualitu často chápeme jako nevyhraněnou sexuální orientaci, tj. zároveň homosexuální i heterosexuální. Pro bisexuála jsou stejně přitažlivé obě varianty. Bisexuálové myslí i cítí rovnocenně oběma způsoby. O přitažlivosti sexuálních partnerů u nich nerozhoduje pohlaví, ale atraktivnost osoby, a to nejen atraktivnost vzhledu, ale i způsob chování, vyjadřování a osobní kultury. O vytvoření hlubšího a pevného vztahu nemají často zájem a ani psychosexuální předpoklady. Avšak tento jev je velmi vzácný.

Podle současných poznatků jde o ne zcela vyhraněnou nebo spíše neakceptovanou homosexualitu. Dotyčný pod sociálním tlakem vstupuje do heterosexuálních svazků.

Nelze nikomu nařizovat, jak má sexuálně žít. Bisexuál, který žije v manželství a je doma přijímán s důvěrou, však nemá právo připustit rizikové sexuální kontakty. Pro něj ideální řešení - trvalé partnerství s manželkou a přítelem - je nesnadné. Je méně pravděpodobné, že bisexuálové dokáží být skutečně dobrými partnery, tím méně manželi a že stěží dodrží požadavek věrnosti. Často kolísají ve své sexualitě a nedokáží se vyrovnat se svou pohlavní orientací.

Bisexuál je schopen žít v manželství a po určitou dobu lhát nejen svému partnerovi, ale i sobě. Hrozí však, že se dříve nebo později pod tlakem nezvládnuté pudovosti a iracionálního pocitu viny odreaguje v rizikovém sexuálním kontaktu či nevydrží silný psychický tlak na povinnost věrnosti a manželství rozbije. Člověk si většinou nerad připouští, co pro něj není příjemné, tedy ani svou odlišnost v sexuální oblasti. Uvědomí-li si však plně své sexuální zaměření a přijme-li je, snáze si uspořádá svůj intimní život a stanoví si nepřekročitelné morální meze, za nimiž by již ohrožoval sebe i své blízké.

Podle zastánců tzv. dichotomní koncepce z řad odborníků lze o bisexualitě hovořit pouze u jedinců, kteří nejsou s to rozlišit, jakému pohlaví by dali přednost, protože jejich vzrušivost je v obou směrech podobná. Z hlediska této hojně rozšířené koncepce je normálním výsledkem psychosexuálního vývoje člověka jednoznačná heterosexualita nebo homosexualita, která se pak již v průběhu dalšího života nemění. Na výlučné homo- či heterosexuální sebepojetí jedince by nemělo mít vliv ani případné zjištění, že jeho sexualita v sobě obsahuje také prvky opačného erotického prožívání. Osob, které mohou s jistotou konstatovat, že jsou právě tak heterosexuální jako homosexuální, je skutečně málo. Pouze jich by se ovšem z hlediska dichotomní koncepce bisexualita týkala.

U jedinců, kteří se veřejně hlásí ke své bisexualitě, se většinou střídají různě dlouhá období heterosexuality s podobně trvajícími úseky homosexuální preference, anebo trvale prožívají souběžnou erotickou náklonnost k mužům i k ženám. Partnery si tito lidé nevybírají podle pohlaví, ale podle osobní přitažlivosti a jiných vlastností. Sami říkají, že nehledají muže ani ženu, ale osobnost.

Někteří jedinci, jenž se označují bisexuálně, vnímají celoživotní věrnost jednomu pohlaví jako citovou redukci, protože pak postrádají něco specifického pro druhé pohlaví. Jako optimální řešení volí někteří z nich soužití se dvěma partnery (např. s manželkou a s přítelem). Toto řešení však s sebou přináší řadu sociálních nesnází a mnohdy i zvýšené nebezpečí přenosu pohlavních chorob.

Podle zahraničních výzkumů jsou lidé označující se veřejně jako bisexuální celkově sebevědomější, asertivnější a nekonformnější vůči sociálním normám. Tyto vlastnosti jsou ovšem nezbytným předpokladem k tomu, aby se jedinec neobával přihlásit se veřejně k pocitům a k životnímu stylu, jež jsou obecně pokládány za nežádoucí.

Podle průzkumů bylo zjištěno, že za bisexuální se veřejně přihlásí ty osoby, jež mají strach ze společenského odsouzení a odvržení, pokud by se přiznali k tomu, že jsou homosexuální. Mnozí homofobní heterosexuálové mají tendence diskriminovat homosexuály, bisexuály však nahlížejí např. jako homosexuály, kteří se mění na heterosexuály, a jejich postoje vůči nim nejsou tak diskriminační.

Současné postoje k těmto lidem i jejich charakteristika se v lecčems podobají společenským postojům a popisu osobnosti homosexuálních lidí před rokem 1989. O tom, jaké procento se vnitřně ztotožňuje s touto orientací a jaké jsou jejich osobnostní vlastnosti, nelze diskutovat ve společnosti, v jejímž postoji je obsažena vysoká míra despektu. Tito lidé se navíc zpravidla bez problémů skryjí v heterosexuálně žijící většině.

Z výzkumů o výskytu homosexuality je zřejmé, že v populaci žije poměrně vysoké procento jedinců, kteří žili v odlišných obdobích života po různě dlouhou dobu v homosexuálním i v heterosexuálním partnerství nebo si nebyli po určitou dobu svou orientací jisti. Velká část těchto lidí hodnotí své erotické prožívání jako bližší bisexualitě než některému z obou vyhraněných pólů a někteří dokonce považují celé schéma "heterosexualita - bisexualita -homosexualita" s ohledem na vlastní citové zkušenosti za nevyhovující. Zdaleka ne všechny tyto jedince pochopitelně lze pokládat za osoby citově nestálé či povrchní.

Z výše uvedených poznatků vycházejí zastánci dalších představ o struktuře sexuální orientace. Bisexualita je jimi víceméně respektována jako rovnocenná eventualita sexuální orientace (např. Cass 1990, Troiden 1988). V těchto stanoviscích obvykle není tolik zdůrazňován požadavek stejně intenzivního heterosexuálního i homosexuálního cítění pro toho, kdo se s bisexuální variací identifikuje. Někteří autoři na základě svých studií připouštějí, že erotické prožívání některých jedinců může být bez ohledu na jejich původní sexuální zaměření výrazně proměnlivé. Ojedinělé nejsou ani názory, že každý člověk je v podstatě více či méně bisexuální.

K podstatným přínosům stanovisek, jejichž postoj k bisexualitě je vstřícnější, lze podle mého názoru počítat tolerantnější vztah k lidské variabilitě a slabší vyhraněnost týkající se pojetí sexuální identity. Tyto aspekty mohou přispět k volnější atmosféře během vytváření sebepojetí, která je důležitá zejména pro jedince pubertálního a adolescentního věku.

Bisexualita - komentáře

Komentář ze dne: 23. 06. 2023 21:24:05     Reagovat
Autor: Poet - neregistrovaný
Titulek: Bisexualita
Bisexualita je super. Chtěl bych být bisexuál, ale jsem pouze gay. Bisexuálové mají pestřejší život.

Komentář ze dne: 06. 06. 2020 19:57:43     Reagovat
Autor: larry - neregistrovaný
Titulek:
Není to s tou osobností nazýváno pansexualita? Problém je, že ty termíny nejsou jednoznačně definovány a taky jsem neviděl nikde uvedeno, jestli pansexualita je samostatná orientace nebo podmnožinou bisexuality.

Komentář ze dne: 12. 08. 2010 23:13:30     Reagovat
Autor: . - neregistrovaný
Titulek:
super článek:) Jako bisexuál se cejtím od dětství, přestože sex se ženou jsem zatím neměla. Jsem si ale jistá, že potkat tu správnou osobu, tak bych se tomu nebránila – naopak. Jsem ten případ, který hledá “osobnost” a pohlaví je mi jedno. Současná "medializace” nemá podle mě s pravou bisexualitou nic společnýho. S výrokama některých “odborníků”, že se nelze narodit jako bisexuál nesouhlasím, protože vím, že jsem zrovna ten případ. Zvláštní pocit:D Taky nechápu, jak se někdo za něco takovýho může stydět..podle mně je to spíš dar. Člověk vnímá realitu v podstatě dvěma různými způsoby..dívá se na život dvojím pohledem. Takže sice se tím veřejně nechlubím, ale považuju to za osobní přednost, na kterou jsem hrdá:)

Komentář ze dne: 28. 06. 2010 14:37:14     Reagovat
Autor: ona (email) - neregistrovaný
Titulek:
pokud si taky bi a máš pocit, že máme stejný problém, můžeš mi napsat na email, já nemůžu dát svou fotku na internet z jistého důvodu, ne protože bych se styděla za to, že jsem bisexuální, nemůžu už nikomu totiž ani věřit, připadám si jako bych chodila v kruhu a nikde nebyl východ, možná je tento komentář moje poslední naděje.

Komentář ze dne: 28. 06. 2010 14:13:54     Reagovat
Autor: ona - neregistrovaný
Titulek:
chtěla bych za přítele bisexuála (protože je to ten nejvhodnější člověk, kdo mě pochopí, a protože chci mít děti, znám milion rodin, kde děti v životě neviděli otce matku políbit a přesto spolu sexuálně žijí.
ale vzhledem k možnostem to vypadá, že budu žít s běžným mužem,
chci totiž děti víc než sex a můžu mít obojí
bojím se, že když toho bisexuála najdu( musí se mi líbit i jeho osobnost a tělo) bude to ve zkutečnosti homosexuál.

Komentář ze dne: 28. 06. 2010 13:46:26     Reagovat
Autor: ona - neregistrovaný
Titulek:
štve mě, že to podle všeho vypadá, že všichni chtějí většinou jen sex, a nejvíc mě nasr. to že jsem se někde dočetla, že je to trend, a neručím za sebe co udělám někomu, kdo si bude myslet, že chci být jen zajímavější aby si mě někdo všiml,nebo že chci jen sex, a jsem bi jenom proto, abych měla větší výběr.

Komentář ze dne: 28. 06. 2010 13:35:40     Reagovat
Autor: ona - neregistrovaný
Titulek:
do prdele komentář se nezobrazil celý, tady je zbytek,>
nakonec jsem zjistila že mě vzrušujjí ženy i muži zároveň, nedokázala bych žít bez přátel( ženy i muži) ani bez přítele( i na sex) ale ani bez přítelkyně ( i na sex)
nedokážu žít ani bez rodiny, nejde mi ani tak o to mít rodinu a napravit co se matce a otci nechtělo nebo nepovedlo
chtěla bych mít děti, starat se o ně, dávat jim všechno co potřebují, vidět je jak jsou štastní, jak rostou, jak se vdávají jak mají svoje děti, chci se starat i o jejich děti atdd..chci je chránit a dávat jim pocit jistoty, nechci aby se v životě báli, nebo měli pocit že se nemůžou na nikoho obrátit ať už se jim stane cokoliv, zabíjela bych za to kdyby se jim někdo jen pokoušel ublížit, mám dvě osobnosti, ta, která miluje děti, přátele, ženy a muže, a druhou osobu, která by dokázala zabít kohokoliv kdo se jen pokusí mým malým dětem ublížit a nejen mým.
teď momentálně z toho všeho trpím těžkými depresemi, a mám pocit, jako bych přežila nemožné, jako bych už měla být dávno mrtvá mám teď mnohem těžší život než předtím z jistých dalších problémů, které se vyskytli a ztížili mi život, existují totiž problémy které nejde nikdy odhodit, s kterými se musíš smířit aby si mohl/a přežít a tím nemyslím minulost ale mou současnost.

Komentář ze dne: 04. 07. 2010 00:21:45     Reagovat
Autor: Iwa (email) - neregistrovaný
Titulek: Re:
Zcela tě chápu. Snažím se najít odpovědi, odpovědi na sebe, kdo jsem, jaký život mám žít. Nerozumím sama sobě, je to neuvěřitelný zmatek. Závidím homosexuálům a heterosexuálům, že ví, že ví kam mají svůj život směřovat. Kdybych si byla jista, tak zatím určitě jdu. Taková slova, že bisexualita je skrytá homosexualita jsou neuvěřitelné blbosti. Klidně bych byla homosexuálka - v dnešní době mám přítelkyni - jen kdybych nemusela trápit sebe i svou přítelkyni svojí nejistotou. Jsme spolu 4 roky a já nevím, nechci jí ublížit, ale miluji ji. A přitom když vidím kluka, který můj typ hned bych po něm vypálila, je to hnus. Je mi ze mě samotné hnusně, připadám si jako zrůda... Chci vědět, kdo jsem! Chci rodinu, chci budoucnost. - Mám snad svým dětem říkat: "Tak děti dnes tu máme druhou maminku a zítra druhého tatínka." Přeháním, ale nevěřím sama sobě, že si udržím jednoho partnera/ku po celý jejich život.
Jestli budeš chtít ráda se s tebou spojím, s kýmkoli kdo mě trochu pochopí. A snad si pomůžeme navzájem.

Komentář ze dne: 04. 08. 2010 13:37:43     Reagovat
Autor: chimera - neregistrovaný
Titulek: Re: Re:
Souhlasím s tvým názorem, že je naprostý nesmysl prohlašovat, že bisexualita je skrytá homosexualita. A hlavně mi vadí, že většina společnosti vnímá bisexuály negativně - jako nestálé až promiskuitní, pročež s nimi nechtějí mít nic společného (a hlavně se do nich nezamilovat!). Homosexuálové i heterosexuálové mají jasně nalinkovanou orientaci, čímž mají o starost míň. Kdežto o jedincích bisexuálních panuje mýtus, že mají lepší výběr, což není pravda. Poněvadž to, že je někdo bisexuální, ještě zdaleka neznamená, že ztratil dobrý vkus a morální zábrany. Uvítala bych proto více osvěty ohledně hlubšího vhledu do kořenů bisexuality jako takové.

Komentář ze dne: 28. 06. 2010 13:18:50     Reagovat
Autor: ona - neregistrovaný
Titulek:
dočetla jsem se, že bisexualita podle nekterych odborniku neexistuje. ale to je ptakovina, protoe ja sem bi.
jako prvni se mi libili( víte jak to myslím:) muži, v té době mi nepřišlo divné, že mi je divně, když jsme se s holkama prevlykali na telocvik, porad me to nutiko se na ne divat a pritom jsem se styděla, že se na ně divam, aniz bych domyslela proc to delam rekla jsem si co mi hrabe a prestala jsem na to myslet
nedivala jsem se na ne, abych viděla jestli jsou na tom s telem líp nebo hůř než já,někdo to třeba dělá aby viděl jak na tom je v porovnání se svými kamarádkami
zjistila bych to driv, ale mela jsem spoustu zivotnich tezkych problemu
a to že mě život naučil zavrhnout během sekundy i své vlastní touhy, myšlenky a city jen přispívalo k tomu, že se to dovím později
neměla jsem normální rodiče a jejich (výchova se nedala považovat za výchovu ale za terror) a tak jsem zavrhla své dospívaní abych poznala jak vypadá správná rodina, přišlo mi to jako základ
měla jsem pár kamarádek, ale ty abych pravdu řekla o mých těžkých problémech neměli ani tušení, za několik let jsem si vytvořilo představu o tom jak by měla fungovat normální nebo snesitelná rodina, přitom jsem musela zažívat pocity bezcenosti a byla jsem od jistých pošibaných jedinců šikanována za věci, které jsem ani nemohla ovlivnit.
vůbec mě nezajímalo co je to sex, láska, chtěla jsem jen odejít z pekla a už netrpět,
přesto všechno jsem na to myslela když jsem se podívala na kluka který se mi líbil, kamarádky jsem vnímala jen jako osobnosti, je pravda že už mě pár kluků chtělo, ale já jsem nechtěla, protože jsem chtěla až to všechno zkončí
teprve až sem si uvědomila své tělo a začala jsem se poznávat mě začali sexuálně vzrušovat muži několikrát mi proběhla při pomyšlení na sex i žena ale to jsem během sekundy zase zavrhla, jednu dobu jsem si myslela, že jsem lezba, ale to vyšlo jako blbost, když mě hned potom zase vzrušoval muž, potom jsem se nad tím musela zase zamyslet, přemýšlela jsem dlouho,

Komentář ze dne: 28. 05. 2008 22:44:03     Reagovat
Autor: Nicotta (email) - neregistrovaný
Titulek: Bi
Nevím,ale asi jsem uplně jiný,miluji ženské tělo,ale u muže jen penis a zadek.Co s tím?

pravidla pro veřejnost odkazy rubriky posledních 100 komentářů
© 2001 - 2023 Code004 / | ISSN 1214-4452 | Inzerujte na 004.cz | Powered by phpRS |