Mám přítele už skoro půl roku. Prvních několik měsíců to bylo vše krásné, zkrátka období fascinace. Přítel ale asi poslední měsíc má hodně práce a věci na vyřizování, že jsme se dlouho neviděli.
Poznal jsem svého partnera za účelem sexu přes net, sex byl a pak se něco stalo a skončil. Můžu říct, že jsme partneři, ale on odmítá sex, dle něj ho už nevzrušuju.
Na otázku mého kluka už nedokážu odpovědět bez váhání. Nejsmutnější na tom je skutečnost, že on to cítí a je z toho hrozně smutný. Naše situace je taková, že jsme rok a něco spolu, já bydlím u něho, s ním ještě bydlí nemocná babička, kterou každý den navštěvuje jeho máma.
Už několik let mám tzv. "vztah" s mým nejlepším kamarádem. Trávíme spolu všechen volný čas. Je možné, že to bere jen jako hru, nebo že se to snaží skrývat? Když se zeptám přímo jak On na tom je vždycky dostanu vyhýbavou odpověď. Je taky gay?
Mám na vás dotaz týkající se mého asi velmi vážného životního problému. Je mi 23 let a jsem homosexuál se svou orientací plně smířený. S čím však nejsem vůbec smířený, je asi "druh" mé homosexuality. Jsem fyzicky celkem atraktivní a kluci o mě mají zájem. Bohužel ne já o ně, ačkoliv bych moc chtěl - několik posledních let si začínám stále více uvědomovat to, že se mi líbí hodně mladí kluci.
V mém partnerovi silněji projevil sklon k fetiši na uniformy, já bohužel nesdílím stejné vzrušení z podobných věcí, tím pádem se sex dostal na nulovou hranici. Co dělat v takovém případě, kdy partnera miluji, on mne též, leč k sexu jsme jaksi nekompatibilní.
S přítelem jsme spolu žili 6 let. V poslední době jsme se dost hádali, ale jenom kvůli maličkostem. Po poslední hádce přišel s tím, že se stěhuje ke kamarádovi a popřemýšlí jestli se mnou vůbec chce ještě něco zachraňovat. Prý není schopný dál se mnou žít a chybí mu svoboda, protože jsme spolu 24 hodin denně.
Nedávno jsem prožil nebo stále ještě prožívám můj první milostný vztah s klukem. Jenže on mi asi po měsíci řekl, ze mě nemiluje, ale přitom se náš vztah prakticky nezměnil - pořád jsme spolu, spíme spolu, jen mi neříká, že mě miluje. Co myslíte, má takový vztah smysl? Neměl bych s ním raději zůstat kamarád, vynechat sex a čekat, co ukáže čas?
Potkal jsem člověka, ke kterému se ve mně vytvořil nepopsatelný cit, dá se říct, že jsem se zamiloval. Bohužel už večer při prvním setkání prohlásil, že by to neklapalo a je si tím naprosto jistý. Nutno podotknout, že celé setkání probíhalo víc než krásně, nádherně jsme si povídali, podělili se o spoustu osobních věcí, taková otevřenost se na prvním rande málokdy zažívá.
Ahoj poradno, se svým přítelem jsme sexuálně žili aktivně a obě strany jsme byli spokojeni. Ale po jednom roce se vše změnilo. Při sexu necítíme žádné vzrušení a mne se dokonce ani neztopoří. Když to řeším s přítelem samozřejmě netlačím na pilu a tak přítel dává vinu mně.
Je mi 52 let a mám cukrovku a nemám žádné mladší přátele kvůli vyššímu věku. Každý gay od 15 - 99 let hledá v inzerátech, mladého krásného cherubína s andělskou tváří, sportovní postavou, stálou erekcí, nádherně pevným zadečkem, který by mu byl stále a stále tak moc věrný, pokud možno, až za hrob, ale co teď? Živote, poraď...
Co když jeden z partnerů má problémy s akceptováním vztahu 2+1 a ten druhý po tom velmi velmi touží? Trápím se tím už delší dobu, ale nedokáži svému odmítání pomoci.
Má partnerka se v současné době rozvádí, má roční dceru. Její manžel - brzy exmanžel - jí hrozí, že ji dcerku vezme, začne-li ona žít s jinou ženou. Argumentuje, že to bude negativně ovlivňovat zdraví a výchovu té malé.
V poslední době jsem se seznámil s 2 klukama, kteří se mi líbí a oba jsou hodní a milí. No, ale problém je v tom že mi připadají hrozně milí oba dva a já nevím co s tím. S kým mám chodit?
Po prázdninách nastoupím na střední odbornou školu. Myslíte, že tam budu mít nějakou, třeba i pramalou, šanci někoho si tam (z kluků) najít? A myslíte, že záleží jen na fyzické kráse?