Dobrý den, s manželem jsme spolu 13 let, 6 let v manželství, máme ročního syna. Teď se mi manžel svěřil, že ho zhruba půl roku přitahují muži. Můžete mi nějak poradit?
Mám přítele už skoro půl roku. Prvních několik měsíců to bylo vše krásné, zkrátka období fascinace. Přítel ale asi poslední měsíc má hodně práce a věci na vyřizování, že jsme se dlouho neviděli.
Poznal jsem svého partnera za účelem sexu přes net, sex byl a pak se něco stalo a skončil. Můžu říct, že jsme partneři, ale on odmítá sex, dle něj ho už nevzrušuju.
Na otázku mého kluka už nedokážu odpovědět bez váhání. Nejsmutnější na tom je skutečnost, že on to cítí a je z toho hrozně smutný. Naše situace je taková, že jsme rok a něco spolu, já bydlím u něho, s ním ještě bydlí nemocná babička, kterou každý den navštěvuje jeho máma.
Už několik let mám tzv. "vztah" s mým nejlepším kamarádem. Trávíme spolu všechen volný čas. Je možné, že to bere jen jako hru, nebo že se to snaží skrývat? Když se zeptám přímo jak On na tom je vždycky dostanu vyhýbavou odpověď. Je taky gay?
Mám na vás dotaz týkající se mého asi velmi vážného životního problému. Je mi 23 let a jsem homosexuál se svou orientací plně smířený. S čím však nejsem vůbec smířený, je asi "druh" mé homosexuality. Jsem fyzicky celkem atraktivní a kluci o mě mají zájem. Bohužel ne já o ně, ačkoliv bych moc chtěl - několik posledních let si začínám stále více uvědomovat to, že se mi líbí hodně mladí kluci.
V mém partnerovi silněji projevil sklon k fetiši na uniformy, já bohužel nesdílím stejné vzrušení z podobných věcí, tím pádem se sex dostal na nulovou hranici. Co dělat v takovém případě, kdy partnera miluji, on mne též, leč k sexu jsme jaksi nekompatibilní.
S přítelem jsme spolu žili 6 let. V poslední době jsme se dost hádali, ale jenom kvůli maličkostem. Po poslední hádce přišel s tím, že se stěhuje ke kamarádovi a popřemýšlí jestli se mnou vůbec chce ještě něco zachraňovat. Prý není schopný dál se mnou žít a chybí mu svoboda, protože jsme spolu 24 hodin denně.
Nedávno jsem prožil nebo stále ještě prožívám můj první milostný vztah s klukem. Jenže on mi asi po měsíci řekl, ze mě nemiluje, ale přitom se náš vztah prakticky nezměnil - pořád jsme spolu, spíme spolu, jen mi neříká, že mě miluje. Co myslíte, má takový vztah smysl? Neměl bych s ním raději zůstat kamarád, vynechat sex a čekat, co ukáže čas?
Potkal jsem člověka, ke kterému se ve mně vytvořil nepopsatelný cit, dá se říct, že jsem se zamiloval. Bohužel už večer při prvním setkání prohlásil, že by to neklapalo a je si tím naprosto jistý. Nutno podotknout, že celé setkání probíhalo víc než krásně, nádherně jsme si povídali, podělili se o spoustu osobních věcí, taková otevřenost se na prvním rande málokdy zažívá.