004.cz

Bojím se, že mne zase vyhodí

Můj otec mne již dvakrát z domova vyhodil a mohl jsem se vrátit až po několika měsících a vůbec to nemělo co dočinění s tím, že jsem gay, ale s tím že jsem se nenarodil podle jeho představ a tím pádem jsem se prý neměl narodit, protože mu chybí mužnost, manuelní zručnost, tvrdost a tak kdykoli dám doma cokoli citového, či podle otce nechlapského najevo tak mám strach, že mě opět vyhodí. Já vím, opět jsem to na vaši radu zkusil, ale matka dnes udělala scénu, že holkám se nemůžu vyhýbat a že bych měl žít úplně normálně jako ostatní lidé. Já nevím, jsem zoufalý ten rádce pro rodiče máma už před rokem četla a dělá, že nic:o((

Jo a mimochodem mamka v poslední době uplatňuje na mě vydírání, prostě kdykoli mám nějaký soukromý program připraví mi fůru úkolů a snaží se mě donutit je dělat. Brekem, citovým vydíráním a  nově i finančním. Jen vím, že můj přítel, na kterém mi moc záleží se moc a moc trápí tím, že mám nějaká trápení.

Dnes jsem dostal poučení o nebezpečných individuích a o zpravodajství a tak a začala mi dělat scénu že se chlapům nedá věřit. Bylo to děsně bouřlivé a ona měla fakt záchvaty a teď už se jí fakt bojím, ale vím ze musím zvednout hlavu a bojovat, jelikož je to můj život a mám strach, že ztratím moji lásku.

Ještě jeden problém, rodiče psychology ani sexuology jak jsem se nově dověděl považují za šarlatány.

Mam děsný strach a opravdu bych při těchto nových zkušenostech vás moc a moc poprosil o nějaký návod. Teď přes léto jsem hodně hlídán, ale opravdu já i Honzík to chceme vylepšit, protože nás oba trápí.

Dekuji moc za radu a žádám vás o nějaké v mé situaci lepší řešení než před otce, který mi kontroluje jakým způsobem vymačkávám zubní pastu, mažu si chleba nebo mi dělá kázání jak jsou všichni lidi zlí a je schopen na mě tři hodiny řvát, když vidí film s černochy, akčními scénami,či gayi.

Děkuji moc za radu, mám opravdu z pobytu doma čím dál horší pocit a občas mám chuť utéct, ale vím, že je přede mnou dlouhý a nesnadný boj a doufám, že mi alespoň odpovědí na několik nových situací v tom pomůžete.

Libor

Ahoj Libore,

Do Poradny dostáváme spoustu dotazů. Kluci i holky mají četné problémy se svým coming outem, ale obvykle se dají nějak řešit. Obvykle ne za večer, ale vývoj je obvykle příznivý a rodiče se přizpůsobují nové situaci. Jen v několika málo případech se to prostě nikdy nepovede. Měl by jsi se připravit i na tuto možnost. Nicméně si nemyslím, že je vše ztraceno. Jediným a hlavním předpokladem k úspěchu je to, aby rodiče alespoň mlčky vnímali a poslouchali, co jim říkáš. Pokud budou reagovat slovy „mlč“, smiř se s tím, že tví rodiče nejsou dobří a odejdi z domu.

Musíš jim říct, že dítě má právo mít v rodičích oporu, ať se stane cokoli a ať je jakékoli. Vydírá-li tě matka citově, zkoušel jsi jestli je i ona citově vydíratelná? Snažil bych se udělat cokoliv, aby byla ochotna změnit své postoje.

Chlapec, který se pod vlivem rodičů nemůže ke své homosexualitě přiznat a své city a vzrušení mužskými objekty musí skrývat, pak pod tlakem svého sexuálního pudu uskutečňuje jen příležitostné sexuální kontakty s nahodilými partnery na nedůstojném místě, třeba na veřejném záchodku. Důsledky jsou stejné jako u promiskuitních heterosexuálů - citové otupění a postupné až neschopnost navázat citový vztah. Nelze se pak divit, že chlapec, který má neustále pocit viny a cítí se jako vyhnanec na okraji společnosti, najednou řeší své problémy sebevraždou.

Zde je třeba zdůraznit:

  • Rodina nemá právo vyvrhnout ze svého středu někoho, kdo se sám ničím neprovinil a kdo sám svým sexuálním zaměřením možná trpí. 
  • Rodina se má zabývat problémy každého svého člena, tedy i homosexuálního. Musí mu napomoci, aby si ozřejmil svou situaci a aby si právě na svých nejbližších vyzkoušel, že i jako homosexuál bude akceptován, že jej proto nepřestanou mít rádi.

Pro rodinu to pochopitelně není jednoduché - ale pokud to dokáže, rodinné společenství to utuží. A soudržná rodina - to je v dnešní přetechnizované společnosti rajský ostrůvek.

Rodiče jedináčka se musí smířit s tím, že nebudou prarodiči, že jejich rodina nebude mít pokračování. Nemohou přece chtít obětovat spokojenost svého dítěte problematické spokojenosti vlastní. Podle našich zkušeností se častěji se situaci smíří matka, ale víme i o otcích, kteří vyšli synovi vstříc jako první.

Je správné, když si rodiče promluví o sexuálních problémech svých dětí se sexuologem. Často pak akceptování skutečnosti zklidní rodinnou atmosféru k prospěchu všech členů rodiny. Pokud tví rodiče neuznávají sexuologa, jakožto lékaře, měl by jsi zdůraznit, že by pak neměli chodit k lékaři ani když jsou nemocní. Je to značně primitivní postoj. Podle statických průzkumů je u lidí s nižším vzděláním a z vesnic je přístup k homosexualitě někdy až tragicky smutný. Proto radíme, aby si homofobní rodiče doplnili vzdělání o příčinách homosexuality, což by jim mohlo pomoci s akceptováním svých dětí.

V první řadě zdůrazni, že podle lékařských výzkumů, není homosexualita nemoc ani úchylka a je vrozená. Vzniká jako biologická alternativa při formování hypotalmo hypofyzárního systému(řídící centrum citů a emocí, lásky atd.) mezi 8-9 týdnem těhotenství. Jednou z možností vzniku je i stres těhotné matky, jež ovlivňuje hormonálně vývoj plodu.

Mám zvláštní zkušenost. Jednou jsem poradil chlapci, který měl podobný problém, ať mamince a tatínkovi vysvětlí, že si to nevymyslel, ale že se takový narodil. Doporučil jsem mu http://homosexualita.004.cz/h-biologie a on odmítající matce, která mu vyčítala, že se dívkám nemůže vyhýbat a že to má zkusit, aby poznal, co s ním udělá pořádná ženská, odpověděl nečekaným způsobem. Přestože byl se svou orientací spokojen a vyrovnán, řekl o možnostech vzniku homosexuality a dotáhl do absurdity výše zmíněné: Řekl, že za to jaký je může vlastně ona a další okolnosti, tak ať mu to přestane vyčítat, že to nezmění a zamyslí se nad sebou. Něco to změnilo. Přestala ho urážet a nutit do nesmyslných pokusů a místo toho začala trpět ona výčitkami. Po několika týdnech jí syn obejmul a vysvětlil, že je šťastný jako gay, že netouží po ničem jiném, než aby ho brala takového jaký je, že jí to nemá za zlý a že si nemá nic vyčítat. Pár slziček ukončilo oboustranné trápení a dnes už je to myslím dobré.

 Je nutné vystřídat fáze vzdoru a boje s citovým přiblížením a upřímnou snahou pomoci s pochopením stavu, který se nezmění.

Vztah mezi otcem a synem bývá někdy narušen již od dětství. Pro otce je totiž takový hodný syn najednou neuvědomělým zklamáním - nechová se totiž dostatečně klukovsky, jak by si otec přál, nevrací se mu obraz jeho dětství a je pro něj v podstatě nevydařený mužský potomek. Právě tím lze vysvětlit proč homosexuálové vykreslují svého otce nepříznivě, zatímco jejich heterosexuální bratři je odsuzují podle průzkumů mnohem méně.

Pokud rodiče nedostaneš na rodinnou konzultaci k sexuologovi, je tu možnost, že požádáš jejich obvodního lékaře, aby jim situaci pomohl pochopit a doporučil jim on ono sexuologické sezení. Obvodní lékař je poslední autorita, kterou člověk někdy mívá. Žijí ještě prarodiče a mohli by tě podpořit? Zauvažuj nad tím.

Hodně štěstí.

Bojím se, že mne zase vyhodí - komentáře

K článku není žádný komentář
pravidla pro veřejnost odkazy rubriky posledních 100 komentářů
© 2001 - 2018 Code004 / | ISSN 1214-4452 | Inzerujte na 004.cz | Powered by phpRS |