|0-15|15-25|
Tahle otázka je snad jednou z nejpokládanějších otázek heterosexuálů pro gay páry. Je absurdní rozdělovat a popisovat toto specifické soužití termíny, které známe a používáme, když hovoříme o rodině. Prostě spolu žijí dva kluci nebo holky. Jediná otázka, která se zde vynořuje, jak to je s feminním chováním některých homosexuálů, kteří se snaží vybudovat pevný a trvalý partnerský vztah...
Rozličné zamilované příběhy se nám mnohdy snaží namluvit, že mileneckou lásku lze prodloužit na neomezenou dobu. Teorie o věčné lásce se moc hezky poslouchá, jako by se hezky poslouchalo třeba to, že lidstvu už nikdy nebude hrozit žádná válka, nepoškozuje ho znečištěné ovzduší a zničené životní prostředí. Hezky se to sice poslouchá, ale pravda to není.
Řekněme si hned na začátku, že nálada člověka je dána zevními podněty a biochemickou bilancí mozku a to především látek na bázi aminů, kterým říkáme euforigeny...
Jak je již z názvu linku, na který jste právě klikly, patrné, rozhodli jste se nahlédnout do kapitoly, kde jsme se poodhalili myšlenky a principy vztahu, kdy nejsou citově provázání jen dva lidé, ale tři.
Kdysi dávno se obecně říkalo, že není "mravné a slušné" zamilovat se víckrát. Dnes naopak není příliš žádoucí, aby první láska byla i tou poslední. Zjistil jsem, jak láska dokáže bolet a že moje zbytečně velká závislost, dávaná najevo, vypudila mého partnera do jiného objetí. Proč?
O místech a způsobech, kde se dá seznámit se zde rozepisovat nebudeme. Budeme navazovat na fakt, že jste se již s někým seznámili a nastává fáze vzájemného poznávání...
Když homosexuálové hledají partnera, nevede je k tomu — stejně jako heterosexuály — pouze erotická přitažlivost, ale také potřeba mít blízkého člověka, s nímž lze sdílet všední dny, dělit se o radosti i strasti života v menšinové sociosexuální roli...
Nemalé procento homosexuálních mužů je zaměřeno na mladíky. Přitažlivý zjev, jemná hladká kůže, jejich nezkušenost i určitá naivita, která přísluší mládí, to všechno je pro ně přitažlivé. Bývají to však vztahy až na výjimky labilní. Brzy se ukáže, že mladší nezůstává stále stejně mladý, a starší pro něj začíná být příliš starý.
Co je to promiskuita? Koho se týká? Je promiskuita výhradou gayů? Kdy dochází k morálnímu selhání? Na tyto a další otázky se pokoušíme odpovědět v následující kapitole, kde si přímo řekneme něco o příčinách a hybných mechanismech promiskuitního chování.
V dobách velkého milování, tedy v době prvních osmi až deseti měsíců vztahu, se především milujeme. Potom se buď rozejdeme a skončí doba velkého milování, anebo se nám na jejím konci od sebe nechce. Pak teprve spolu začneme opravdu chodit. To už není jen závazek mezi námi, od toho okamžiku se začneme i svým kamarádům, spolužákům, rodičům a příbuzným jevit jako dvojice, která k sobě nějak patří.
Člověk se od ostatních živých forem liší tím, že je schopen se k druhým chovat nesobecky a nezištně i mimo období plození potomků. Takové lásce k bližnímu, nezištnému, laskavému chování říkáme „altruismus“. Opakem nesobeckého altruisty je sobecký „egoista“. V každém normálním člověku převažuje egoista nad altruistou...
Ke košatosti vztahu patří rovným dílem i její protiklad, a to je tiché mlčení ve dvou, kdy se každý baví po svém...
Velice rozmanitý může být styl onoho prvního údobí párového vztahu, kdy spolu milenci chodí.
Partnerství dvou lidí stejného pohlaví je na první pohled jiné od partnerského vzoru heterosexuálních rodičů. Následující kapitoly se pokusí přiblížit základní kroky a zároveň i chyby, které gay prožívá, při prvních pokusech vytvořit šťastný partnerský vztah.
Vývoj vztahu je nepopsatelně složitá věc. Je to vlastně celý život. Avšak obzvláště ze začátku vztahu projdeme několika fázemi, jejichž neznalost nás může rozdělit.
|0-15|15-25|