004.cz

Filmové Cofočno 2001

Jiný pohled na svět - skrz kamery filmových tvůrců; nápady, které jen stěží přijdou samy. Nechte se na okamžik unést a podnikněte výpravu do duše jiného, poznejte, co ještě může být pravda...

"Krásný den, dovoluji si vám nabídnout obzvláště šťavnaté Cofočenské menu, hlavní chod z neustávajícího poznání, romantické oblohy doteků a radosti a konečně zákusek, na který se prostě nedá zapomenout, chutná jako panacotta, stačí cítit vůni a endorfiny rozzáří tvář...", pravil kuchařský tým, mírně čarodějný, mírně bláznivý, jen velmi lehce přikořeněný občasným realismem. A svět se pohnul, opravil všechny mosty a nové vystavěl, zboural hráze a rozsvítil slunce, které rozpálilo neosobní masky. Alespoň u někoho, některé jsou příliš silné, potřebovaly by spíše obrousit... nebo otlouct.

 Rozzáření chlapci v pátek zaplavili Opočno, někteří suverénně, jiní stydlivě, reklama přilákala na slavnostní zahájení i pár lidí z okolí. Vlastně nikdo nevěděl, o čem Dešťové kapky na rozpálených kamenech budou, posel z Bratislavy přivezl film pár minut před zahájením, naštěstí Kuba se ujal své moderátorské role s profesionálním rozmachem, ale přitom jemu vlastní roztomilostí, a promítači tak stihli dokončit přípravné práce na projekci. Franz, hlavní hrdina, byl úžasněj. Hnědý oči, delší kudrnatá hříva, smyslnost čišící z očí, neohrabané kotě s pohledem tygra. Vyšla najevo pravda o dominanci a submisivitě. Nemusí být absolutně definovaná, vždycky záleží na okolnostech. Dokáže se ohnout i napřímit a přitom vzniklý stav není zcela přirozený, pak vzniká rozpor a konflikt, končící - zde - podivně blaženou smrtí... Vyloženě festivalový film, správné zahájení. Ale pokračování na diskotéce, lidé se seznamují, parket plní a set ploužáků je nějak podezřele dlouhý. Skoro všichni mají na sobě kravatu s filmovým vzorem, aby nezapomněli a vzpomínky oživovaly při každém pohledu na ni.
Vlaky včas nepřivezli Lepší už to nebude, v sobotu dopoledne promítáme náhradou Oscara Wilda, který se ukázal být výrazně dokonalejším dílem. Proniknutí do života významného britského spisovatele 19. století, opět zdůrazněný rozkol mezi milováním a uchránění si zdravého rozumu. Láska vítězí, je to správné, ale proč jen tolik ubližuje... fantastický film. Až mrazí z faktu trestnosti gay lásky... Chvíle na oběd a božský Leo v Úplném zatmění, nepochybně to byl příjemný kluk a role Artura Rimbauda mu seděla velmi dobře, přesto jsem byl docela zklamán. Ovšem následující Vše o mé matce... k tomu nelze dodat nic. Snad jen, že se gay tematiky dotýká velmi nepřímo, ovšem kamera, režie a herecké výkony jsou bezprecedentní. Vždycky je šance začít znovu, povznést se, ač se momentální realita zdá jakkoliv trýznivou. O tom svědčí i Kdyby zdi mohly mluvit 2, poukazující především na vzestupný vývoj v přijetí homosexuality společností za posledních několik desetiletí. Povídkový film s hvězdným obsazením, zcela zřetelně ovšem ukazující kde a pro koho byl natočen - Made in Hollywood. Nijak nepobuřuje, je vhodný pro celou rodinu po nedělním obědě... A zase pauza, tentokrát na večeři, mezi posledními filmy totiž byly přestávky vhodné tak maximálně na protáhnutí se. Rozbíhá se večerní show, Kuba startuje soutěž o nejvýstižnější slogan na Cofočno, výherce čeká večeře ve francouzské restauraci a mezitím Láďa přibližuje divákům v hledišti, které je docela slušně zaplněno, plány na Cofočna budoucí, konkrétně květnové sportovní a premiérově oznamuje soutěž v rámci podzimního se jménem Mistr Cofočno o nej... nej... kluka. Až konečně v devět hodin začíná Hana a jej bratia, slovenský film o uvědomování si vlastní identity, hledání, lásce, jaru, film nádherně barevný, příjemný a pozitivní se silnou iracionální složkou. Prostě mi padl do noty, stejně jako hlavní hrdina, Martin. Moc hezkej kluk.... Škoda, že spolu s režisérem, Vladimírem Adáskem, nemohl přijet, jak se původně dohodlo. Rád bych jim vyjádřil obdiv. A opět Pepínova (Space.line) diskotéka. Nádhera. Hrál prostě výborně, tu noc byl slyšet snad každý žánr, pro někoho disko, pro někoho Helenka, prostřídané klubovou taneční tvorbou a bloky různých směrů, prostor pro živý zpěv dostal Lobb a nutno podotknout, že se ho zhostil důstojně. Dostala mě lidovka v podání Zuzany Lapčíkové s jazzovým doprovodem Viklického mezi ploužáky a pak techno série, kde se ručička BPM přibližovala k červenému poli 200, to je jako když se řítíte stejnou rychlostí po silnici, kilometr trvá pár vteřin a svět je jenom váš, extáze z existence, život jako droga. V půl čtvrtý ráno byl parket i ochozy plné. Co chtít dodat víc - taková diskotéka na Cofočně ještě nebyla. Zato Všechny moje muže jsem ráno zaspal a proto o nich nebudu referovat... i když, možná by vás to zajímalo, mě by rekapitulace zřejmě taky pobavila, ale Láďa by mě zase napomenul, že zacházím moc daleko..:-))) To nedělní loučení je ale šílený. A posunuje se pořád dál a dál do odpoledních hodin. Nějak mi to celé naštěstí nedocházelo a vyhnul jsem se smutku. Až cestou domů přišla veliká radost. Radost, úleva, všechno dohromady. Myslím, že se to povedlo, zdálo se mi, že lidé jsou spokojení a dobře se baví. O to hlavně jde, najít prostor pro vzájemnou komunikaci, která se v integrovaném prostředí rozvíjí mnohem snáze než v běžné realitě.
Páteční i sobotní filmovou projekci navštívili moji rodiče a otec, velmi moudrý muž, pak poznamenal cosi o zvláštní kompatibilitě a solidaritě našeho společenství. A měl na mysli všechny lidi, které viděl v kině. Jsem moc rád, že to tak je, že tento stav je vidět i externím zrakem a děkuji vám všem, kteří jste se svým přístupem a účastní o tuto skutečnost zasloužili.

Bodyia.


PS: Pár technických faktů: Filmové Cofočno navštívilo od pátku do neděle 130 lidí, 85 bylo ubytováno v hotelu, 19 kluků využilo slevu >20/student, diskotéka trvala v pátek i v sobotu do šesté hodiny ranní, hrálo se tedy přes 7 hodin, promítlo se 7 celovečerních filmů, nejlacinější stál 600 Kč, nejdražší 7500 Kč, předchozí reklama proběhla kromě Internetu na Českém Rozhlase (BonaDea), v pořadu o FebioFestu na TV3, v rámci FebioFestu v HK a Pardubicích (síň slávy a reklamní diapozitiv), v inzerci a následně kulturní rubrice deníků Bohemia a bylo vytištěno na několik set letáčků, které se rozhodily mezi lid. Poprvé za historii Cofočna část nákladů hradili sponzoři (Č. O. a F., a.s., Medex promotion, s.r.o. a Dank-Aktiv), poprvé byl přizván profesionální moderátor a opět poprvé se organizátorský tým rozrostl o jednoho člena. Rovněž v premiéře byl použit nový ubytovací systém, který zkrátil dobu zpracování vstupenky jednoho účastníka asi na třetinu původního času.


 Program (co se tedy dělo):

Pátek:
kino:
  • 20:00 - slavnostní zahájení Filmového Cofočna
  • 20:30 - Dešťové kapky na rozpálených kamenech - česká premiéra. Režie: Francois Ozen. Francie, 1999.

sálónek v hotelu:
  • 17:00 až 20:00 - dokumenty Febio

Sobota:
kino:
  • 10:00 - Oscar Wilde - životní příběh geniálního britského spisovatele.
  • 14:00 - Úplné zatmění - Sezona v pekle dvou prokletých básníků. Leonardo DiCaprio jako vzpurný génius Arthur Rimbaud. David Thewlis jako slabošský opilec Paul Verlaine. Francie/GB/Belgie, 1995. 112 minut.
  • 16:00 - Vše o mé matce - Melodrama Pedra Almodóvara je věnováno všem matkám. Oscarový snímek vypráví o hledání dokonalé rodiny, která se obejde bez muže
  • 18:00 - Kdyby zdi mohly mluvit II - Povídkový film, odehrávající se ve třech časových rovinách, věnovaný problémům lesbické lásky. Režie: Jane Anderson, Martha Doolidge, Anne Heche. Hrají: Sharon Stone, Vanessa Redgave, Mechelle Williams, Chloe Sevingny. USA, 2000.
  • 20:45 - Hana a jej bratia - Úsměvný, ale přitom poetický film, odehrávající se ve dvou rovinách, kabaretu a rodiny hlavního hrdiny Martina. Po skončení beseda s režisérem. Režie: Vladimír Adásek. Hrají: Martin Keder, Marta Šuchová, Lucia Hurajová, Patrícia Jariabková. Slovensko, 2000. 77+4 min.

sálónek v hotelu:
  • 10:00 až 19:00 - dokumenty Febio

Neděle:
sálónek v hotelu:
  • 10:00 - Všichni moji muži

 V anketě o film, který zaujal nejvíc, jsme dospěli k těmto výsledkům: Vše o mé matce (19 hlasů), Hana a jej bratia (16 hlasů), Oscar Wilde (8 hlasů), Úplné zatmění (7 hlasů), Dešťové kapky na rozpálených kamenech (6 hlasů), Kdyby zdi mohly mluvit 2 (2 hlasy) a poslední Všichni moji muži s jedním hlasem.

 Zajímavé je současné hlasování o největší filmové zklamání: Úplné zatmění (14 hlasů), Hana a jej bratia (8 hlasů), Dešťové kapky na rozpálených kamenech (7 hlasů), Kdyby zdi mohly mluvit 2 (5 hlasů), Oscar Wilde (2 hlasy), Vše o mé matce (2 hlasy) a opět - poslední Všichni moji muži s jedním hlasem.


To je začátek. Pátek odpoledne, přípravy skončeny, COF a ALCA se sledují a čekají na první návštěvníky Franz z Dešťových kapek na rozpálených kamenech byl moc sympatický hoch...
Páteční diskotéka byla bujará, veselá A v sobotu Vláďa zpovídal hochy před rádiovým mikrofonem.
Soutěž o večeři se ukázala být jako dobrý nápad, zde COF tahá z Kubovi krabičky čísla šťastných pěti Pohled do hlediště. Kino bylo nejplnější oba večery, nejmenší účast zaznamenal předposlední sobotní snímek
A zase diskotéka, tentokrát sobota. Tolik lidí v rámci Cofočna ve vinárně ještě nebylo, báječná atmosféra, sqělá muzika... ... a Lobova promotion - zpíval a lidi tancovali
Zbylá skupinka v neděli odpoledne
A popsaný vzkazovník, hmatatelný důkaz existence:-)

Poděkování za pomoc při sestavování programu patří Štěfanu Vraštiakovi ze Slovenského filmového institutu, Honzovi M. za masivní reklamní kampaň, filmovým distributorům za vstřícnou spolupráci - a všem, kteří nám pomohli a pomáhají.

Filmové Cofočno 2001 - komentáře

K článku není žádný komentář
pravidla pro veřejnost odkazy rubriky posledních 100 komentářů
© 2001 - 2018 Code004 / | ISSN 1214-4452 | Inzerujte na 004.cz | Powered by phpRS |