jako to přiznání Farrella v Phone Booth (jinak taky se omouvám za chyby - tam těch apostrofů na mě bylo nějak moc;-)) Teď něco málo ze Cinemy - jestli to té Prokopové myslíš došlo...:) - i když tam na mě píší až příliš složitě řekla bych - raději mám Premiere:

Můžeme o ní (o BM) ovšem mluvit i jako o "uměleckém" filmu, hlavně díky nepředvídatelné dramaturgii a obrovské dávce tajemnosti, která se skrývá pod kultivovanou slupkou a samozřejmou vzdušností. Tato tajemnost jen okrajově souvisí s tím, CO VE FINÁLE ODHALÍ ENNIS...Jde tu totiž především o to, co nevidíme: Lee vypráví o citech potlačovaných až k závratné nevolnosti, dusivě a teskně unikavých. Víc než jiné Leeovy filmy je ZH divadlem masek....Pokud ovšem Ledgerův Ennis nakonec dochází k tomu, že nejlepší je nic nemít, aby člověk nemohl nic ztratit, (to mi teď evokuje zas tu záležitost s Jackem...:-( ), týká se to jen takových vnějších atributů exsitence, jako jsou dům nebo postel (!!!). Když vše důležité skončí, Enn