Jdu zavolat kamarádce, chápe víc než káže mrav,
vždyť i u ní doma vládne nezkrocený stav.
Přítelkyně povzdechne : "Na rady já nejsem ta pravá,
ty raději řekni mi, zda duševně jsem zdravá.
Nádobí mám neumyté, dítě hlady brečí,
a já na IHJ už dvě hodiny trčím!
Myslíš, že se v Čechách někdo jako AJ narodil?
I swear, že v tom případě se s tím svým moulou rozvádím!"
Ta k teď aby se každý rozvodový soudce bál,
že v kolonce Důvod bude stát : Jake Gyllenhaal.
Tohle není žádná prča, to jednou špatně skončí,
uznávám a pomalu se s kamarádkou loučím.
Kámoška však pokračuje : "Ty máš vážně štěstí,
že jste jako hrdličky, slyším samé zvěsti.
Prý cicmáte se na dvorku a neodtrh by vás párem volů,
prozraď mi jen, jak to děláš, skoro sedm let jste spolu?"
Telef onem chce se mi třísknout a vztekle syčím do záclon :
"Tahle naše drbárna je horší než jak celej Riverton!"
Mů j drahý má ze mě srandu, však volí vážný tón :
"Kotě, víš sama, že tohle místo je jeden velkej telefon.
Drby patří k maloměstu jako uhry k pubertě.
Tak usměj se a buď ráda, že je nám krásně na světě!"
To mu vřele odsouhlasím a jdu nám vařit čaj,
snad nám alespoň při tomhle sousedi pokoj daj´.
V televizi opět běží jakási blbost posté,
nahlas skučím jako hejkal : "kovbojové, kde jste?"
S výmluvou víc než chatrnou se na youtube plížím,
a s pocitem provinilým se ve známých tvářích vzhlížím.
Všechny moje starosti rázem předaleko leží,
když zjistím, že Mariňák konečně v našem hnízdě běží!