Vždyť mi si rozumíme:-))))))))) )
AJ je v té motelové scéně skutečně neskutečnej:-) Při pohledu na to, jak otočí hlavu k H. usměje se a zašeptá, mi pravidelně začíná haprovat tlak:-) Za to, být v té chvíli Ennisem, bych dala rok života.

Na sentimentální vzpomínky pozor:-)))))))