Sám Jack to ale chtěl jako tenkrát, otočil ještě omámeného Ennise na čtyři, netrpělivě odhodil nezavřenou tubu nazem, vnikl do něj, možná ne tak hladově, ale o to zkušeněni a okouzleně zjistil, že se nic nezměnilo, zapadali do sebe jako dvě části ztracenéha znovunalezeného hlavolamu, pro Jacka to bylo vzrušující a uspokojující hlavně prot, že viděl, jak jej Ennis chce a cítil, že se mu ochotně a odevzdaně podvoluje..snažil se soustčeit na každý E. pohy b a vzdech a všípit si jej do paměti, na dlouhé obodbí samoty, které věděk, že příjde, i když o tom ted nechtěl Přemýšlet. Ennisův první hlad byl nasycen, byl uvolněný, ale přesto jej Jackovy ruce na bocích, jeho tiché přerývané povzdech a rytmické přirážení znovu vzrušilo, že jakmile se J. z něj po chvíli spokojeně svezl, nemohl si pomoct a zkusil to znova- sice už bez prvotní naléhavosti, ale už se byl schopen soustředidit víc na sebe i něj, na to, co už tolkirát prožil ve své fantazil, když si to dělall sám- ke straně skloněná tmavovlasá hlava, široká ramena a snědá záda a svoji ruku , pevně objímající J. kolem pasu..Z představ jej vytrhlo Jackovo přidušené, vášní rozostřené"Poj ď"-pevně se je chytil aještě naposledy několikrát tvrdě přirazil- I když J. několikrát bolestně zasyknul, neuhnul Ennisovu naléhavému rytmu ani o kousek a ten za pár sekund beznadějně tlumil svoje sténání na J. zádech, ve strachu,