Pro pohled očí soumračných by člověk zabíjel,
muka trpně snášel, s radostí na smrt šel.
Úsměvy snad šetříš, ale když je nasadíš,
více než moc Médeina mě tím okouzlíš.

Máš síly víc než vichr, než z kamene sloup,
s tebou já se nebojím v prudké bouři plout.
Když večer nastane a tiskneš mě v náručí,
vím, že zlo žádné na nás dva nestačí...