Když tě vidím smát se, je ze zimy máj,
z mokřadů zahrada, z očistce ráj.
Proč tedy úsměv tvůj najednou vybledl,
stal se růží v bahně, jíž nikdo nezvedl?

Mluv, kdo smích na rtech ti zmrazil?
Svěř se mi, kdo tvou radost ti zkazil?
Úsměv ti ukrást je zločin nad jiné ohavný,
prozraď mi jen, kdo byl tím nehodným?