Zatímco Jack - jak je zřejmě alespoň podle povídky, nechtěl ani dítě a o Lureen se vyjadřuje jako o "hloupé" - ve filmu přeloženo jako "krasavice&quo t;, tak si vyberme:) Ale jsem ráda, že ve filmu je ten jejich vztah popisován "alespoň" tak láskyplně, jak je, když ne vášnivě...přesně jak říkal Jake ve filmu o filmu...Co mě ještě zaujalo - vždycky jsem si myslela, že ta dost drsná roztržka mezi Almou a Ennisem, když ona zdrhá do té práce, je až mnohem blíž k té scéně rozvodového řízení. Zatímco to vůbec tak není - pak jsou ještě minimálně dvě scény jejich "normálního soužití"...tak že jestli si Alma začla s Monroem skutečně už tenkrát a nebyla to jen služba vzaná za někoho jiného, tak si s Ennisem neměla zas tak moc co vyčítat...:) Ještě se musím vrátit k té scéně, jak Jack tancuje s tou blondýnkou a k tomu naprosto paradoxně hrají "I don´t want to say goodbye", přitom ten by určitě nejraději zdrhnul co nejrychleji ze sálu, ale to už jsem zde asi zmiňovala dřív. A pak, jak povídá o ženských, které se pudrují před a po, tak v tu chvíli mi nějak tak docvaklo, jak šíleně je tohle pro Jacka vzdálený ve srovnání s postavou Ennise a toho jejich soužití v divočině...Jak se tam vždycky naprosto osvobodili od jakýchkoli konzumností (kterých ale Jack při svém založení jinak třeba rád využíval:-)) a žili naprosto v souladu s přírodou...

Samo zřejmě mě vždycky rozhodí brutalita hádky na Den díkůvzdání mezi Almou a Ennisem a to, jak to pak nenápadně Ennis začne před Jackem rozebírat...ten mu navrhuje, že by se měl podívat někam jinam, a hádka mezi nimi, která se do člověka zařezává tím víc, čím víckrát to vidí...protože si uvědomuje, jak je ta situace "neřešitelná&q uot; - samozřejmě především pro Ennise - Jack si jen dovolí myslet nahlas a ani se mu nedivím...co mě i v tak vypjaté scéně pobavilo, byl ten hrníček, jak Ennisovi uplave - zajímalo by mě, jestli to tam mělo tak být nebo to záměrně nepřetáčeli...:-)