- pro změnu od slečny z páru, aby náhodou nezůstala pozadu...:o

Taky mi porád vrtá hlavou, jak si pořádně vysvětlit Aquirrova slova o tom, že "dole s tím taky nic neuděláš...pokud bys to ovšem neuměl vykurýrovat" a pak ty významné pohledy. Asi jsem dutá, ale vidím v té scéně jen to nevyřčené mezi Jackem a Aquirrem, ale k těm slovům si tu výčitku pořád nedokážu přiřadit...Stejně obdivuju Jacka, že měl dost odvahy na to se jít další rok ptát, co je s Ennisem, když podle tohoto musel tušit, že Aquirre tuší...no ale nebyl jako Ennis a co se tohoto týče, šel do toho jak víme po hlavě:)

Pak ta rvačka - tady jsem si zas nemohla pomoct, ale napadlo mě, že Jack už když dával Ennisovi tu ránu, tak myslel na to, že od něj potřebuje dostat tu košili! Protože předpokládal, že si ji Ennis bude muset převléknout, což byla jeho jediná možnost, jak ji ztopit;o) Ale to byl jen takový úlet no...já jen že v Jackově povaze nebylo se takto prát, a taky jak pak začal Ennise ošetřovat, tak možná to vše podstoupil jenom kvůli získání té jeho košilky...;o) Při loučení jsem díky bohu okamžitě zahnala myšlenku na parodii "Jack in the army";o) A pak jsem byla zas vyřízená z toho hereckého koncertu Heatha v podchodu...jak postupně dojde až k dětskému naříkání...:o