V té síti spočívám a záchrany není,
myslí snad někdo, že o ni stojím?
O život bez očí jak křídla modrásků,
jak letní nebe, jak hra říčních oblázků?

Jak mohu srovnávat tvé oči se safíry,
s mrtvými kameny bez lásky, bez víry!
Já spíš je přirovnám k studánkám nejčistším,
zářící m tam, kde les je nejhlubší...