Nato jsem mu vyprávěla, jak mě při první projekci zarazilo, že v příběhu nehrají žádnou roli Ennisovi sourozenci, myslela jsem totiž zprvu, že by pomocnou ruku mohl najít právě u nich.Jenže pak mi došlo, že v takovém prostředí a s takovou výchovou by možná Ennisův bratr byl první, kdo by se zachoval stejně jako kdysi jejich otec ( "Možná v tom měl prsty sám, co já vím" ) a jeho sestra by reagovala se stejným zmatkem a znechucením jako Alma.Ale stejně jsem si nemohla pomoct a říkala si, že když to dokázala akceptovat Jackova matka a Alma mladší, která tátu miluje a respektuje takového, jaký je, není důvod, aby i Ennisova sestra nemohla pochopit, v čem se její "malý bráška" plácá a nepokusila se ho aspoň psychicky podpořit...Což by ovšem předpokládalo aspoň minimální zájem z její strany, zatímco z těch Ennisových pár vět cítíme, že se jeho sourozencům ve chvíli, kdy se o sebe dokázal postarat sám, ulevilo, že ho mají z krku...Docela mě překvapuje, že z Ennise vyrostl celkem normální chlap, navíc schopný hlubokého citu, a že se z něj nestala zrůda typu Charlese Mansona ( abych zůstala v 60. letech ) a dnes jsou vězení a psychiatrické léčebny plné lidí, kteří nezakusili polovinu toho, co on..."Ta Ennisova věta ´když se oženil, už pro mě nebylo místo´mě snad nejvíc z celýho filmu srazila do kolen a v tu chvíli bych toho jeho bráchu nejradši uškrtil," zuřil SV."Jak mu tohle mohli udělat? A potom se o něj vůbec nezajímat? Umíš si představit, že se tvůj brácha nebo ségra v něčem takovým topí a nic ti neřeknou, protože předem vědí, že se na ně vykašleš? Neskutečný! Pak se člověk diví, že se Ennis všeho bojí a pořád jenom čeká, kdy dostane další kopanec.Co v životě dostal jinýho?" Tady bych jenom chtěla poznamenat ( poté, co jsem si přečetla všechny příspěvky ), že Jack na Ennise víc "netlačí" možná právě proto, že chápe ( konečně právě jen jemu se Ennis se vším svěří ), čím si Ennis prošel a nechce být jako ti ostatní, kteří