Taky přeju krásnej den
Tak jo Kači, včerejší projekce od které jsem očekávala, že mě konečně osvobodí od závislosti na BBM svoje ovoce nepřineasla:-( Jsem na tom stejně, ne-li hůř:-( Nenávidím egoistickýho Ennise za to, jak 20 let dusil Jacka a jak z veselýho a optimistickýko kluka udělal trosku se zlomeným srdcem a vháněl ho do náruče cizích mužů:-(

Pokaždé když film vidím, přepadá mě nezvadatelná touha po tom, odnést si Jacka domů a tam si chovat pro potěšení. Naštěstí pro Jakea, je tato moje úchylná touha nenaplnitelná a jediný kdo z tohoto mého rozpoložení “řekněmě těží” je moje drahá polovička:-)

Pokud by mě během produkce sledovala mému srdci blízká Amelie z Montmartru, jejíž oblíbenou zábavou bylo pozorovat, jak se lidi v kině tváří, udělala bych jí zřejmě svými kreacemi radost. Pokaždý, když se Jack usmál, usmívala jsem se jak magor taky, když se zatvářil utrápeně, tvářila jsem se zrovna tak a když jsem měla zlost na Ennise zatínala jsem zuby, že mě kamarádka musela upozornit ať s nima neskřípu tak nahlas.

Včera se mi pro změnu strašně moc líbila scéna, kdy ublížený Ennis trucuje a nechce odjed s ovcema dolů. Jakoby ani netušil, že ten den přijde, chová se jako malý kluk a všechno se v něm pere, uvědomuje co ztrácí a nenávidí za to celý svět včetně Jacka a sebe. Chudáček Jack musí všechno balit sám a přitom mu podle Ennisovy reakce taky dochází, že tohle je konec a přestože sám taky trpí je na něm vidět, že nejvíc trpí protože vidí utrápeného Ennise. Chce to odlehčit a nakonec chytne takovou pecku, chudáček můj:-(