Ahoj Chemlonku!
Tvůj optimismus Ti upřímě závidím, já jsem se teď zase ocitla v naprosto opačné fázi...deprese až na dno...právě jsem se vrátila z Hory a když už jsem se v autě cestou zpátky rozbrečela sama nad sebou, tak to už je opravud napováženou.
Takže oficiální prohlášení - tohle byla na DLOUHOU dobu moje poslední projekce a jestli po čase zase začnu mít roupy, tak si mě můžete osobně přijet zastřelit. Howgh.
Jinak, přesně, jak říkal Pepa - čím víckrát to vidím, tím dřv začínám slzet. Tentokrát mě první záchvat stihnul už po první stanovce, kdy Ennis prchá na koni...a pak už jsem se jen vezla :-(
Taky to bylo poprvé, co jsem film dokoukala až do posledních titulků, je pravda, že bylo vynikající publikum (asi 20 lidí) kteří při žádné rádobysměšné scéně ani necekli. Asi už jenom ti skalní. Většina jich zůstala sedět jak přikovaná a taky to bylo poprvé, co zůstalo zhasnuto až do konce.
Jetě pár postřehů k filmu - všimla jsem si toho už dřív, ale vždycky jsem to zpomněla napsat - ve scéně, kdy se Jack po roce přijde zeptat na práci, tak při slově Brokeback se mu úplně zachvěje hlas, stejně jako ve scéně v motelu, kdy mluví to tom, jak potkal Lureen, tak to její jméno vysloví s jistou slabostí v hlase...
A všimli jste si někdy, kolik prázdných flašek má před sebou Ennis ve scéně, kdy čeká na příjezd Jacka? Minimálně 7 :-) To se pak jeden nesmí divit, že se na Jacka vrhnul s takovou dychtivostí a bezprostředností :-)))