Přeji příjemný sváteční večer...
Výlet byl vydařený, i když opravdu hezky je tady u nás až teď.Ale hlavně se mi při něm podařilo zplodit další své duchovní dítko ( a bylo to opravdu zajímavé, když jsem si opakovala verše nahlas při dost namáhavém stoupání a poté je při zastávce na občerstvení čmárala vypůjčenou tužkou na pivní tácek :-))Múzy zkrátka nemají ve zvyku dostavovat se ve vhodnou chvíli.Tohla moje básnička je trochu jiná, dívá se na celý problém z trochu jiného hlediska.Bavili jsme se se SV o tom, jaké to vlastně bylo pro ty dvě holky, které se zrovna tak jako Ennis a Jack musely smířit s nenaplněnou ( a k tomu dost možná neopětovanou láskou, protože i když jim v několika scénkách jejich manželé city najevo dají, je jasné, že pravou lásku a vášeň už našli někde úplně jinde a ony jsou víceméně náhražkami a ústupkem společenským konvencím ).Napadlo mě přitom, jak se vlastně Ennis a Alma seznámili a dali dohromady, protože o tom není řečeno ani naznačeno vůbec nic ( na rozdíl od Jacka a Lureen, kteří ale zase nemají ve filmu tolik místa ) a říkala jsem si, že při tom, jak je Ennis obvykle iniciativní, pravděpodobně "sbalila" ona jeho ( v tomhle případě stejně jako u Jacka a Lureen ).Takže tohle je moje osobní vyjádření soucitu s Almou a zároveň taková malá osobní poklona Michelle Williams, kterou jsem před BM znala jen podle jména, ale jejíž výkon rozhodně nezaostává za jejími hereckými partnery, byť se o něm tolik nemluví.