Jinak bych měla ještě poznámku k těm stanovkám - pamatuju si, když jsem BM viděla poprvé ( ach, ty loňské sněhy ), jak mě ta první bezmála vyděsila.Pořád jsem čekala nějaký ten dotek, pohlazení, polibek, prostě cokoli, ale pořád nic krom pár významných pohledů a "šátečkovou&qu ot; scénu.Už jsem si říkala, jestli jsem vůbec na správném filmu :-), kdybych si blbec přečetla tu recenzi od T. Baldýnského, měla bych v tom jasněji.Takhle jsem si jen u scény, kdy to kluci poněkud přepísknou s whisky, říkala "sakra, tady se něco stane," a když se Ennis promrzle schoulí ve stanu, jsem už jásala : "Jasně, teď mu Jack řekne, aby šel blíž, že ho zahřeje, pak mu vezme ruce do svých, nakloní se k němu a ..." Jo, kdeže.Nestačila jsem zírat :-)A pak u té nádhery při druhé stanovce mě navštívil neinteligentní nápad, zda se filmařům nějak nepomíchaly záběry a tohle nemělo přijít dřív :-)Až postupně mi docházelo, že vše je, jak má, že to byl naopak geniální tah, ukázat nejdřív to Jackovo přese všechno nevinné pokušitelství a Ennisův výbuch dlouho nahromaděných touh a emocí, s nimiž si podle všeho nevěděl rady a tak postupoval přímo a bez oklik.A teprve poté nám jasně a bez příkras sdělit, že nejde o "one-shot,&quo t; ale že té noci se zrodilo něco, co bude provázet hrdiny po celý život.A ten kontrast Jackovy láskyplné a ohleduplné něhy ve srovnání s předchozí nocí, kdy se "to" prostě stalo, načež zase oba usnuli na "své straně" stanu se nedá popsat slovy.