Rigi, upřímně řečeno, nejsem si jistá.Už jsem, přiznávám, začala čárat něco na způsob volného překladu All I Know ( to je něco trochu jiného, pravda ), ale přeložit text, aby zůstal uchován smysl a přitom to mělo spád, poezii a melodii, je práce pro těžkého zločince.Zkusím, uvidím, ale nic neslibuju - radši :-)Ona je to docela piplačka a já to, co píšu, píšu stylem "Něco mi vlítlo do hlavy a musí to ven," což se mi zásadně stává ve chvílích k tomu absolutně nevhodných ( v práci, v autě, u zubaře - což fakt nechápu :-), kupříkladu "Modlitba" ; mě napadla, když jsem včera rázovala Ječnou do školy a dotírala na mě během úděsně vleklé přednášky o rodinné politice, takže jsem pravou rukou psala poznámky a levou črtala verše, docela vyčerpávající :-)Překlad a "přebásnění&qu ot; je naproti tomu systematická práce vyžadující dost soustředění, jenže pokud bych si sedla k papíru s tužkou v ruce, nevím, nač bych se zmohla.Psaní na rozkaz mi zafungovalo jen jednou, v případě "Ještě dnes," kdy jsem po zhlédnutí flashbackové scény prostě lehla a psala ( ovšem s hlavou v klíně mého nejdražšího, jak jsem se už zmiňovala, což možná taky působilo :-)Vynasnažím se, pokusím se, samotnou už mě to napadlo, tak snad časem a po pilné práci...Mimochodem moc díky za to přirovnání k M. Hilskému, něco tak krásného mi dlouho nikdo neřekl.