No a návštěva Jacka u Aquirra - ten jeho výraz a oči...a došla mi taky ta souslednost - že se nejdřív informuje, jak se to s Ennisem má, a až pak asi trošku rezignuje a začne si s Lureen (konečně jsem viděla to klopýtnutí;o)) Ještě jak se předtím snaží sbalit toho Jimba, tak zas ta jeho síla pohledu - stačí okamžik a Jimbo věděl, na čem je:) Ten Jackův tanec s Lureen je něco tak uklidňujícího i dechberoucího zároveň...tvoří tak krásný pár - ty jejich oči, Jackův úsměv, Lureenino zbláznění se do něj, a pak zas ten jeho pohled přes její rameno, kdy mu určitě prolétlo hlavou, jestli dělá dobře...U jejich společné scény v autě mě dostalo, jak mu Lureen shodí klobouk - stejně jako Ennis při setkání po 4 letech...pořád mu ho chudáčkovi někdo bere;o) Jak Ennis čeká na Jacka, tak jsem byla vyřízená i z Almy - je tam naprosto úchvatná, jak mu říká, že by si mohli vzít paní na hlídání...:o) No a jejich setkání jsem tady rozebírala už minule...:) V motelovce mě napadlo, že Jack sice říká, že tam hnal "jako žíznivá čára", ale nejdřív se s Ennisem jde přivítat jen tak normálně - kamarádské objetí...až když Ennis projeví, že jeho city nezeslábly, tak až poté se může tahle jeho naděje proměnit ve skutečnost...když tam jel, tak vůbec nevěděl, na čem je...

Dál se mi spojilo, jak říká Ennis Jackovi u vody, že co nejde vyřešit, musí se vydržet, tak ho Jack tak jemně hladí po té stejné tváři, jako mu před lety ošetřoval šátečkem a Ennis se nenechal...až teď, po 4 letech, se tomu poddá...pro mě trošku jako mini flashback - tím Ennisovým postojem:) No a jak se Ennis rozvede a Jack přijíždí za ním, tak mě položilo, jak už z dálky troubí rozpustile klaksonem...a pak ten jeho výraz při: "Myslel jsem, že teď..." - a pak hned ta změna...