Právě jsem sočetla povídku-teprve:)))

Asi se tu tu už řešilo, ale neodpustím si pár postřehů
1. Annie Proulx je drsná, fakt ,v téhle podobě by produkce asi nesehnala ani dolar- povídka je to pěkná, drsná, sevřená, ale taková vnější, popisná, film je daleko vnitřnější..
2. Diana Ossana a Larry Mc Murtry- scénaristi to zvládli na jedničku, vymlátili z těch třiceti stran ce se dá, prakticky vybudovali z ničeho role manželek Almy a Lu a tím se to stalo čtyřhrou ne jen dvojhrou... i když dost dobře nechápu, jak je možné psát scénaár ve dvou jeden hlavní dějovou linku a druhý dialogy
3. Ang Lee- jemnost a poetičnost se kterou uchopil něco tak zemitého- klobouk dolů- a ještě díky za druhou stanovku, bez té by to nebylo ono, i když se mohl trochu inspirovat "pedrou": )))
4. Dobře, že propleli některé scény hlavně komentáře-viz motel, viz komentář k 1. stanové..
5. Z knížky není moc cítit to vnitřní pnutí, ahlavně u Ennise" prostě to dělají", naopak ve filmu je bezvadně vystiženo"co to děláš- nech mě- vždyť to valstně chci- bože, co jsem to udělal- trochu tě i sebe nenávidím-chci tě znova"
Co bych z knížky ponechala a co ve filmu nebylo- scéna kouření jedné cigarety v motelu, Ennisova úvaha o své možné homosexualitě,Ennis říká, jak mu bylo blbě, když nechal Jacka odejít...