Ahoj Románku, díky moc...:) Tak tady to je:

Takže moji milí – konečně vás zdravím po několika emocemi natřískaných dnech…Zažila jsem nejsilnější víkend svého života, takže na můj současný stav i na to, jak na mě působila nedělní třetí projekce, měla vliv i strašně silná sobota, ale není cílem, abych zde informovala o ní (i jen ta neděle bude nehorázně dlouhá – omlouvám se vám všem…:) Jak jsem již zmiňovala, měla jsem na návštěvě moji ani ne 15letou kamarádku a před jejím odjezdem v neděli jsme vyrazily na BM do Village. Cestou se mě ptala, jestli se tam dá koupit pití a popcorn, tak jsem nejdřív zezelenala:), ale pak jsem jí to tedy „dovolila“. Šla si to koupit a raději jsem jí poradila, ať se k pokladně nepřibližuje, kdyby po ní náhodou chtěli vědět věk…no naštěstí vypadá tak na 18:) Byla jsem nervní i z kupování lístků – nakonec 2 studentské včetně slevy za 218 – taková konzumní maličkost:) Šly jsme asi o 10 minut pozdě, protože jsme měly skutečně natřískaný program, ale ještě byly ukázky. K našemu naprostému překvapení se jednalo o malý krásný sálek, kde seděli jen nahoře 2 lidé (starší pán zřejmě se svým vnukem:-)) Takže co srdečně doporučuji – na BM jít v neděli od 12 hodin;o))

Obsadily jsme takovou tu řadu, kde se můžete v klidu natáhnout, a nemohly uvěřit, že jsme to skutečně zvládly stihnout:) Ale řeknu vám – jakmile se objevilo staré známé „FOCUS“, měla jsem chuť vzít nohy na ramena…cítila jsem, že tentokrát to na mě bude přespříliš a i jsem na to kamarádku (dobrá – Terezku:-)) upozornila. Jak mi radil Roman, skoro jsem nečetla titulky – jen pro orientaci, a soustředila se na vše ostatní…měla jsem pocit, že jsem se stala naprostou součástí děje a že jsou ty postavy snad opravdu reálné! Prožívala jsem všechno až na dřeň – tentokrát i střihy a použití té které hudby…