To jste mi teda dali! To se dělá? Celé víkendové odpoledne jsem četl tuto hromadu vašich příspěvků! Ale vážně, díky za toto super fórum – nevěřil bych, jak zaníceně můžete o filmu diskutovat a co se odsud všechno nedozvím. Brokeback Mountain je geniální věc – teprve tady (anebo asi po mnohém shlédnutí) člověku dochází, jak má ve filmu každý detail svoje místo, jak všechno do sebe zapadá. Dík za vaše postřehy, názory a perfektně formulované úvahy, takto to každý nesvede. Ale asi tady máte dalšího závisláka.

Jak se tak dívám, asi je fakt BM film pro ženský – tady v této diskusi na serveru 004.cz jsou čtyřprocentních diskutujících snad opravdu jen ta 4 procenta. :-)

Možná teď 5: mně je něco málo přes třicet a se svým nejdražším jsme spolu už skoro 9 let. Na film jsme rozhodně chtěli jít, ale když už nás začínal, byli jsme pryč a tak jsme se na něj dostali až začátkem dubna. No dostali…, k tomu ale později. Ale asi to mělo tu výhodu, že v kině pak už byli opravdu jen ti, kteří film chtěli vidět, a tak se člověk ani nedočkal nějakých nepřípadných poznámek či smíchu. Jen po první „stanovce“ (super označení!), když leze Jack ze stanu, kluk vedle mě zahlásil: „Ale chodit může.“ Zajímavý postřeh. A vlastně docela na místě, když člověk viděl Ennise. Ten můj, když viděl tuto scénu, pravil: „To je ale romantika!“ Taky mi to přišlo trochu síla hned na začátek.

Ale k tomu, jak jsme na film šli: domluvili jsme se na minulý pátek a že vezmem ještě jednoho našeho kámoše, který je sám. No a představte si, že ten můj měl nějaký vyřizování a podklady zapomněl doma, musel se vracet, takže to nestihl. A já jsem tak byl sám na takovým filmu. Ale když ZH skončila, říkal jsem si, že mě ani moc nedostala, vždyť jsem v kině vůbec nebrečel (je fakt, že několik scén bylo hodně hraničních – všechna ta loučení, hlavně to první s Jackovým pohledem do zrcátka, pak King of the Road, „The truth is... sometimes I miss you so much I can hardly stand it.“ – to bylo něco, telefonní budka a scé