Ta povídka je úplně jiná a přesto stejná. Je rozhodně na rozdíl od filmu dost naturalistická, ale velice dobrá. Hodně jí ubližuje, že už jsme viděli film, a proto ty silný chvíle nemůžou dost vyznít, chybí tam okamžik překvapení.

Rozhodně mě těší, že při výběru hlavních představitelů se Ang Lee nedržel striktně předlohy:-( To by byl mazec.

Ovšem co mě mrzí, že motelový dialog dost ořezal, bylo by kouzelný vidět našeho Jacka jak se šťastně usmívá a naklání se k Ennisovi, aby mu řekl " Bože, proč to to nemohlo být celou tu dobu. Ten tvůj vocas to dělá zatraceně dobře....."
To myslím vážně, byl by u toho k sežrání:-)