Ahoj lidičkové, dnes se poprvé zapojím do debaty, ale věřte, že vás sleduju už od začátku. :-) Je opravdu krásné, že existujete, že někdo ten film dokáže vnímat stejně intenzivně jako já. Ve svém okolí se setkávám jen s reakcemi, že je to "nuda o dvou buzerantech". Copak lidé vůbec nevidí, jak moc je ten film nabitý emocemi univerzálními pro každého, kdo dokáže milovat? Musí se většina kina opravdu smát, když mně se chce skoro brečet? Asi ano, tupé stádo nepředěláme. Napsání vlastního komentáře na ČSFD jsem rovnou zavrhnul, protože názory těch duševních chudáků, co hodnotí "odpad!", stejně neovlivním. :-( O to krásnější je pak číst si vaše myšlenky, tak shodné s mými. Chtěl bych vás také poprosit o poslání povídky Brokeback Mountain a bookletu ze soundtracku na můj e-mail ( pify@seznam.cz ). Moc díky, a to nejen za poslání, ale i za vaše citlivé názory na tenhle film... Jo a zahlédl jsem, že se ptáte odkud kdo je – já jsem z Prahy.