Dnes mám za sebou již také jedno nepovedené manželství, naštěstí bezdětné. Nakonec se na mě ale přece jenom štěstí usmálo, a dnes již několik let žiji s partnerkou, která mě plně chápe
(snad i pro to že je lehce bisexuální), a dokonce mě i podporuje. Nevadí jí (a dokonce se jí i líbí) když si lakuji nehty, (na nohou barevně (to není vidět), a na rukou bezbarvým lakem – to proto abych mohl jít i do práce, kde samozřejmě nikdo nic netuší). To by totiž v zaměstnání nerozdejchali, a peníze jsou potřeba.
Taky jsem si pořídil sukni a občas si v ní s partnerkou vyjdu ven. Tím že jde se mnou mi strašně pomáhá a i se jí to líbí. Jo mám senzační ženskou. Ona je taky jediná v celém mém životě, které jsem se s tímto svěřil, a tím že mě chápe a bere takového jaký jsem, mi ohromě pomohla k mé vnitřní duševní pohodě. . Má současná touha je moci se „legálně“ obléci do šatů nebo sukně a přesto být i nadále vnímán jako muž. Díky své partnerce jsem s rolí muže
vcelku spokojen protože jsem nalezl vnitřní rovnováhu.
Totéž bych přál i všem ostatním jedincům „co mají v hlavě guláš“, vždyť stačí jen trocha lidského pochopení a lásky.