Velice pěkný článek, napsaný srozumitelně a s jasnými argumenty. V posledním odstavci mne ale něco zaujalo. "...je třeba zmínit, že homosexualita je součástí přírody od doby oddělení živočišných druhů do dvou pohlaví z původních hermafroditních druhů...". Protože biologií se zabývám, nedá mi na Váš článek nezareagovat. Zcela nezpochybnitelné je, že homosexuální chování je součástí přírody. Jinou věcí je ovšem to, jak je pak (dejme tomu "přírodou") naloženo s genetickou informací těchto jedinců. Budeme-li se hlásit ke klasifikaci života - viz vývoj, vývin, přizpůsobivost (adaptabilita), dráždivost atd., pak musíme dojít k pojmům jako rozmnožování a dědičnost. Je tedy zřejmé, že již stamiliony let se organismy snaží o jediné - množit se, a to různým způsobem, předáváním svých genetických dispozic na potomky. Obecně je tento princip považován za jeden z hlavních pilířů vzniku a existence života. Potom je třeba si v návaznost na článek zcela otevřeně přiznat, že genetická informace je v přírodě u hermafroditních homosexuálních jedinců odsouzena zcela nekompromisně k zániku a její další rozvoj (mutace) je jednou provždy ukončen - tito jedinci jsou z populace vyselektováni. Ptejme se tedy - co je to normalita, na kterou je odkazováno na konci článku? V této rovině se pohybujeme na velmi tenkém filozofickém ledu. Z pohledu sociologie, etiky a snad i politiky nevidím žádný důvod k tomu, tvrdit o homosexualitě, že není normální. Z pohledu biologie vidím ale velký problém a toto hledisko použité v závěru článku považuji za nešťastné, protože tento princip by mohl být snadno napadnut například tvrzením, že rovněž pedofilie se vyskytuje i u zvířat v přírodě (páření dospělých jedinců s pohlavně nedospělými) a v žádném případě ji nepovažujeme v lidské populaci za normální. Je to asi jen o tom, které kritérium pro posuzování "normálnosti" je pro nás významnější, nebo se nám více hodí :-)