Ahoj, jmenuju se Martin a mám takový menší problém. Je mi 15 a ve třídě se mi líbí jeden kluk. Je stejně starý jako já, je vysoký, hezký, má pěknou postavu, krátké vlasy a hnědé oči. Jen jeho orientací si nejsem jistý. Vysvětlím vám situaci. Já ho "chci", mám ho prostě rád. Dalo by se i říct, že ho miluju. Jsme si docela blízcí a jsme kamarádí. Ale vůbec nevím, co si mám myslet o jeho chování ke mně. Někdy se ke mně chová jako k normálnímu kámošovi a někdy taky ne. Povím svůj příběh. Jednou jsem s ním jel do Karlových Varů na galavečer bojových sportů - pozval mě. Když měl po zápase, tak se šel na pokoj osprchovat, já šel samozřejmě s ním. Čekal jsem. Když se vrátil, tak já jsem seděl na posteli a on přišel jenom v trenkách - úplně mi začalo bušit srdce. Říkal mi něco ve smyslu "taky ukaž břišáky", ale já jsem se maximálně styděl a nebyl jsem schopný jakkoliv reagovat, pak čekal, co řeknu, koukal na mě a pak se začal oblíkat. - To byl první příběh. Má hodně kamarádů, ale já jsem jediný, koho asi už 5x pozval do kina! Vždycky, když jsme vedle sebe seděli, tak jsem se snažil nepatrně dotknout se jeho ruky svou a neměl jsem pocit, že by jakkoliv ucuknul nebo tak. - druhý příběh. Máme skoro společnou cestu domů, takže vždycky jdu s ním a povídáme si. Pak vždycky stojíme ve vchodě a rozloučíme se.
Nevím, co si o tom všem mám myslet, jestli je gay, nebo není. Už dlouho jsem přemýšlel, jak mu mám něco naznačit, ale pořád si ním nejsem jistý. Nevím, jak mám reagovat, když vydá další "signál". Potřeboval bych obrovskou radu.
Předem díky moc ;)

Já to vyřval na FB a mam klid. Lidi jsou z toho na rozpacích a nedávaj mi aspoň ty blbý všetečný otázky. :-D

Také jsem to vyřešil tímto způsobem :D

Je to asi rok, co mě po rozchodu v krizi potkal spolužák a já mu to vyklopila, že jsem homosexuální. Tvářil se velmi chápavě a slíbil mi, že to nikomu nepoví. Tak jsem s tím pomalu začala seznamovat i ostatní své přátele. Po čase mi kamarádka řekla, že se o "můj příběh" podělil s partou z vyššího ročníku, bylo mi trapně. Najednou jsem měla pocit, že na mě často divně koukají, o to víc jsem však zvedla hlavu jako bych jim chtěla dokázat, že jsem, kdo jsem a jim do toho snad nic není. Ale ten pocit, že o mě lidi, které sotva znám jménem vědí tolik, není příjemný. Vlastně by mi tak nezáleželo na tom, co vykládá, ale mám jen strach, že se to donese k rodičům. Vím, že by jim to ublížilo, a proto si nezaslouží další starosti, chci jim to říct, až potkám tu, se kterou budu chtít žít. Ale přeci jen zase dlouho váhám, než to někomu povím..

To že sem gay sem pár lidem řekl..přesněji třem. Do očí bych to ale asi nikdy nezvládl. Napsal jsem jim to na icq a to takovým stylem, že to beru jako by to nic nebylo se spoustou smajlíků. Ve skutečnosti mě to ale dost trápilo.. Teď už to o mě ví hodně lidí, přitom ne ode mě. Vim kdo to vykecal a kdo to šířil dál.. Kdyby to šlo, vrátil bych to nejspíš zpět. Asi jsem to moc uspěchal..