Já asi žiju úplně v jiném světě, ale já vůbec nemám pocit, že by mě někdo diskriminoval, nebo že bych byl omezován na svých právech, necítím potřebu pořádat žádné pochody ani se jich účastnit, nemám problém přiznat, že jsem gay, i když to pochopitelně neříkám lidem, kterým do toho nic není, se svými partnery jsem se držel na veřejnosti za ruce vždy když se nám chtělo a nevím proč by se měly známé osobnosti přiznávat ke své orientaci. Jsem vůbec normální? Asi ne.
Mně je úplně ukradené která z celebrit s kým žije nebo spí, nejlepším společenským vzorem pro mladé lidi je, když vidí kolem sebe ve svém okolí úplně normální homosexuály, kteří žijí úplně normálním životem a k tomu, aby lidi začali žít normálním životem, není potřeba žádný pokyn ani podnět "seshora". Žádný zákon ani společenský předsudek nám v tom v součané době nebrání, stačí se jen přestat považovat za mučedníky a věčné stěžovatele a začít žít.