a toto je právě ta tragédie:

západní společnost je imigrantům představena jako ta, která se veřejně hlásí k homosexualitě a svým právem ji specielně posvěcuje....(specielně a ne OBECNĚ uznávajíc autonomii každého člověka a proto i jeho právo vstoupit do právního svazku s osobou stejného pohlaví podle obecných principů soukromého práva)

... ve světě, v kterém se se tímto stává psychologickou vábničkou na vykonávání boží spravedlnosti. Vážně nechápu, proč se země, ve které žiji má, má takto i ve vztahu k "barbarům" prezentovat."Okolnos ti totiž někdy donutí udržovat s barbary přátelské styky" (Luckkmann, Berger), a společný život na jedné planetě, je myslím dost závažnou okolností, a rozhodujícím důvodem, proč jednat vlídně...

... kdy je i v rozporu s evropskými hodnotami (TOLERANCE, svobody), aby se partikulární styl života dočkával STÁTNÍHO posvěcení ...

ano, představování homosexuality jako trvalého znaku člověka, bez potřebných mechanismů odlišení (že ne všichni gayové jimi jsou po celý život - toto se u nás vůbec nezdůrazňuje a lidi v C.O. jsou stresováni, že dopadnou jako dvě zženštilé kreatury) ve svých důsledcích možná škodí...

pomáhá ignorovat skutečnost, že potlačovaná nebo explicitní homosexualita je součástí každého člověka, že přirozené meze homosexuality nemusí kopírovat životní styl (manželství), že jaksi uniká běžnému rozumu, že medicínský diskurz 19. století transformoval lidské chování na pohlavní identity, že "homosexuála" jako vrozeného devianta de facto stvořili sexuologové...

jinými slovy, stát, který uznává lidská práva, se musí od určitých otázek držet stranou. Nerozmnožovat řady těch, kteří to všechno zbabrali - sexuologové 19. století a ČR, a první generace gay hnutí (do 70. - 80. let a v ČR).