Chalífa fungoval jen pár set let. Od cca 9. století nefungoval už jako světský vládce. Naproti tomu papež začal uzurpovat světskou moc až zhruba ve století 11. proto pozdější spory mezi císaři a papeži. Krom toho jako představitel ideálního, nejrozvinutějšího (do 13. století, kdy byl Cařihrad vyrabován křižáky), křesťanského státu tu byla Byzantská říše, kde byl císař spojením světské a duchovní moci, pozemský obraz Kristův. Viz první pogromy na homosexuály v Cařihradu za vlády Justiniána I. Velikého.

PS: Sultán a Emír jsou světští vládci, případně ochránci víry (což je titulatura křesťanských králů a císařů počínaje Karlem Velikým, a konče s pádem Rakouska-Uherska). Chalífa (pěkných pár set let neexistující úřad) je nástupce proroka a tudíž v TEORII vládce všech muslimů. Stejně jako papež (Inocenc III., při korunovační řeči - Ego sum papa, ego sum Augustus; nebo případný nátlak posledních dvou papežů na křesťanské politiky ohledně "manželství homosexuálů").