Zdravím, jsem kluk mám zmatek ohledně své sexuality.
Když jsem byl malej, mohlo mi být kolem asi 5 let, jsme tak trochu dováděli s mým brantrancem, kterej je o 4 roky starší. A ten po mě chtěl abych ho líbal na všech možný částech těla a já souhlasil, byl jsem malej a bral jsem to jako hru, bylo mi celkem jedno jestli si budeme hrát takhle nebo s autíčkama :D ... Později jsem takhle začal dovádět s jedním stejně starým kamošem ze školy. Taky jsme to nebrali nějak vážně. Nudili jsme se a když nás přestalo bavit hrát na počítači, začali jsme si hrát se svými penisy. Jednou jsem kamoše překecal aby sme si hráli navzájem - od té doby si to dávam za vinu, že jsem to začal já. Mohlo mi být tak 8. A ten den jsme neskončili jenom u vzájemné masturbace, ale myslim, že jsem zažil anální orgasmus, musím říct, že to bylo neuvěřitelný ... Takže jsme to dělali u něj doma často. A jaký 10letý dítě se v paneláku stará o to, jestli má v noci zatažený žaluzie, takže jednou jsem hrál fotbal a najednou jeden kluk na mě "Ty si s Pepíkem dáváte do těla co? Pepík to má rád do zadku co?" SHOCK, nechápal jsem... Ten den jsem fotbal dohrál ale večer deprese jak sviňa, brečel jsem... od té doby strach, neskutečnej strach, bál jsem se podívat na koholi jestli to neví. Touto dobou mi bylo asi 12 let. S kamošem jsme se přestali stýkat. Do té doby jsem vůbec neřešil, jestli jsem gay, vždycky se mi líbili holky a několikrát jsem se i tajně do některé zamiloval, snil jsem o holkách a klucích jsem nikdy nesníl, ani teď. Ale od té doby co se to provalilo, jsem si začal říkat, jestli jsem opravdu gay. Později jsem se dozvěděl, že to ví jedna holka se kterou jsem chvíli chodil, po rozchodu to vykecala celé třídě. Tak následující 2 roky, jsem žil furt ve strachu, nevěděl jsem kdo to ví a kdo ne. Uzavřel jsem se do sebe... Po čase jsem zjistil, že lidem je to vlastně celkem jedno, že to moc neřeší a tak život šel dál... Ale poznamenalo mě to, mám z lidí strach a příliš se starám o to co si myslí, i cizí lidi... Je mi 20 a ještě jsem holku neměl, několikrát se mi holka nabízela, jsem pěknej kluk holky na mě letí, ale mám jakýsi blok, asi se bojím, že bych po styku s holkou zjistil, že jsem gay, možná jenom nevím o co přícházím... Sním o normální vztahu s holkou není den, kdybych si nepředstavoval nahou holku (stačí když jedu autobusem do školy :) ), vždycky mám nějakou kamarádku o které sním, že jí dělám všechno možný, ale co když mi to nakonec nebude líbit... A vztahu s klukem nesním. Chodit s klukem to není nic pro mě... Ale někdy se kouknu na normální nebo lesbický porno a někdy na normální, ale někdy si představuju, že jsem ta holka, jak kdy... Někdy se ve mě probudí takový "zvíře", že mám velkou chuť na sex s klukem, i orální sex si představuju jak dělám ... Prostě Zmatek, specificky název vypovídá :) ... Ale vím, že jakmile si najdu holku moje pochyby zmizí a budu myslet jenom na ni, jak už se mi to několikrát stalo. Baví mě balit holky, miluju když do holky "frčím" tak dlouho dokud se nečervaná. V klubech patřím ke klukům, kteří jenom nečumí, když se mi vážně chce jsem schopenj oslovit holku i na ulici, nedávno jsem se dal do řeči s holkou v autobuse( co když si tím ale zase jenom něco dokazuju?)... Já s tou fóbii z lidí bojuju, čtu knížky jak myslet pozitivně atd. Ale je to jak na střídačku, někdy jsem si jistej, že jsem na holky a to "dřív" byla jenom hra a někdy zase ne. Nebo si možná jenom snažím dokázat, že jsem na holky, ale přitom nejsem.
Poslední dobou vážně přemýšlím o tom, že si zaplatím profesionálku a ujasním si to.
Uf, toto je poprví co jsem o tom "promluvil" po 9 letech. Po tom co jsem napsal, se mi trochu ulevilo a nikdo se nemůže divit, že jsem zmatenej. Možná to nebyla moje vina, ale brantrancova, možná je už zbytečný z toho někoho obviňovat. Každopádně moje dětství je jeden velkej šrám.
Děkuju za přečtení a reakci za tento vyčerpávající příspěvek ;)