www.004.cz >Krize ve vztahu > Pokud již k nevěře došlo...

Autor: -kvv->, Téma: Krize ve vztahu, Vydáno dne: 21. 11. 2019
Článek pochází z internetového magazínu 004.cz, ISSN 1214-4452. Všechna práva autorů vyhrazena.

Nejprve bychom mohli zapolemizovat nad závažností nevěry podle toho, zda-li se jedná o nahodile odhalené promiskuitní selhání, které je atypem vzhledem k charakteru člověka, kvalitě a délce partnerství, které takové selhání narušilo. Na druhé straně je dlouhotrvající mimopartnerský vztah, který byl do jeho odhalení přísně konspirován a utajován. Samozřejmě první případ je mnohem jednodušší než ten druhý.

Tak jako první si zde řekneme, že nevěru zde nebudeme morálně odsuzovat, ale pokud se již stalo, tak ji budeme řešit.

Nejprve bychom mohli zapolemizovat nad závažností nevěry podle toho, zda-li se jedná o nahodile odhalené promiskuitní selhání, které je náhodné vzhledem k charakteru člověka, kvalitě a délce partnerství, které takové selhání narušilo. Na druhé straně je dlouhotrvající mimopartnerský vztah, který byl do jeho odhalení přísně konspirován a utajován. Samozřejmě první případ je mnohem jednodušší než ten druhý.

Jak jednat upřímně pokud došlo k nevěře?

Byl jsem svému partnerovi nevěrný, on to ještě neví a já nevím, co udělat aby se to nedozvěděl, nebo jestli se mám přiznat ke svému činu, nebo spíše aktu.

Máme nevěru přiznat nebo zatajit? Když s někým chodím je nevěra jasnou neoddiskutovatelnou zradou. Jenže co naplat, může nastat okamžik, kdy zradím, a potom mě to mrzí. Jak dál? Přiznáním nevěry vůbec nic nespravíte, naopak vztah smrtelně ohrozíte. Pravdomluvnost není vrcholem lidské ctnosti a pravda je často nezdvořilá a nevkusná. Nejde sdělit matce, že po přechodu zestárla a ztloustla víc než otec, ačkoli je to pravda. Řekne-li mi partner, že podlehl neodolatelnému svodu v gay klubu, jeho upřímnost ve mne vyvolá sebelítost, vyčítání a naříkání, nebo hrubost, čímž můžu vztah zahubit. Upřímnost má své meze a za určitými hranicemi je nevkusná. Pomyslet na situaci, kdy řeknete svému partnerovi: " Dneska jsem na ulici potkal krásnýho kluka, mnohem krásnějšího, než jsi ty. A ani nevíš, jak mne zamrzelo, že nechodím s ním, ale s tebou". Zdá se vám to vkusné? Samozřejmě, že vás to napadne, i když milujete svého partnera, ale upřímnosti vždy jen tolik, aby neničila!

Pokud váháte jestli se přiznat nebo ne, rada zní:

Zatloukat, zatajit, zamlžit!

Zopakuji, že přiznáním nevěry vůbec nic nespravíte, naopak vztah smrtelně ohrozíte. Samozřejmě se vám uleví, ale uvědomte si že tomu druhému přitížíte, ublížíte a navíc i pokazíte to, co jste dlouhou dobu pracně a s láskou vybudovali. Opravdu otevřená pravdomluvnost zde není na místě a se ctí to nemá co společného. Zatajení je jediný osvědčený a lety ověřený postup, co udělat, aby dopad nevěry byl minimální. Pokud cítíte spoustu vnitřních výčitek svědomí, zkuste si o tom promluvit se svým nejlepším přítelem, nebo přítelkyní. Výčitky svědomí nechť jsou vaším jediným trestem a zároveň odpuštěním. Nechtějte slyšet odpuštění od partnera. Zanecháte na něm bolestivou jizvu.

Mnoho odpovědí na své otázky získáte v archívu starších diskuzních fór webu, pro toto téma zde