Příspěvek z podstránky Pokud již k nevěře došlo...:
Nesouhlasím s touhle šablonou! Mně se bohužel taky podařilo podlehnout,ale 'atypicky'. Nabídl jsem mu můj skalp v podobě ukončení vztahu, který byl toho času na dálku, ikdyž nerad, protože je pro mě všechno. Ale obětovat svůj psychický život na úkor toho, že budu zatloukat a mlžit, ne to ne. Pochopil, že po delší době se prostě někde "uvolnit" člověk musí. A tak jsme to hodili za hlavu. Vím, že ho to bolelo, ale oba víme, že jsme si jedem druhému víc než "nějaká nezbytnost daná od přírody".

Příspěvek z podstránky Pokud již k nevěře došlo...:
Ahoj Alco.Zrovna jsem si docetla Tvuj clanek a chtela bych Ti napsat neco k tomuto tematu.Chodim s klukem 9 mesicu a moc se milujeme.Hned na zacatku naseho vztahu mi rekl, ze nesnasi neveru a ze by to nikdy neudelal.Moc jsem mu verila.Jenze uz nejakou dobu ho chtela jedna holka a ja se zacla o nej bat.Delala jsem mu porad sceny, ze me podvadi atd.On byl z toho psychicky na dne.No a po dvou mesicich se mi sam priznal, ze me s ni podvedl.Rekl mi, ze se sni jen libal,že toho moc lituje ale ze by se s zadnou holkou nikdy nevyspal.Bylo mi hrozne.Pry, ze to nebyl on a nevi proc to udelal.Odpustila jsem mu, ale hrozne me zklamal.Nakonec to pry udelal i z toho duvodu, ze jsem mu neverila.Jsou to uz 4a pul mesice, ale porad za vsim vidim neveru, zarlim a trapim se.Vim, ze me miluje.Poznala bych, kdyby ne.Jak mu zacit znovu verit?Silva

Příspěvek z podstránky Proč a kdy vzniká nevěra?:
Snad je to všechno pravda, co se tu píše, přesto když to vztáhnu na sebe a zjistím, že u mě platí všechny uvedené důvody k nevěře, tak nemůžu souhlasit s některými radikálními odůvodněními...
V bodě 3. - nedostatek sebekázně atd. Připadá mi to stejné, jakoby někdo napsal, že sladkosti jí jen ten, kdo má nedostatek sebekázně atd. Jistě je každý schopen (aspoň já teda jsem) si zakázat dát si nanuka nebo jiné dobroty, ale proč by to dělal, pokud není třeba otylý nebo diabetik? To by snad kázal jedině nějakej fanatik, ne? Já vím, je tu jakési kulturní prostředí, ve kterém je nevěra špatná. No homosexualita je pro některé taky ještě tabu. Tak snad nebudeme tyto tabu respektovat.
V bodě 4. - Nízké sebevědomí to v mém případě snad nebude. Nemůže to být něco jako je v soutěži touha po výhře?
V bodě 5. - Bych to rozšířil o SATISFAKCI. Když mi partner něco v sexu odmítne, řeknu si v duchu: On se najde jinej, kterej za to bude ještě v děčnej! ;-) No, ono se to dá vlastně vztáhnout k následujícímu bodu.

Příspěvek z podstránky Proč a kdy vzniká nevěra?:
Ja to osobne vidim tak ze kdyz je nekdo v dobrem vztahu treba i nekolik let, muze se stat ze najednou potka nekoho ktery ho vic pritahuje a treba vic dokaze vzrusovat, ci s kterym se citi lip. Tak proc to s nim nezkusit, i kdyz to bude nevera vuci partnerovi, abys mohl bud jeste vic potvrzovat pro sebe ze je to opravdu nejlepsi s partnerem tak jak si dosud myslel ANEBO poznat ze je to skutecne lepsi s tim jinym clovekem. Jak mohu mit jasno s kterym klukem se citim nelip kdyz to nezkusim s obema? Tim muze ta nevera dokonce posilit vztah ci situaci, protoze pokud v dusledku ty nevery mam jeste vic jasno ze je to lepsi s pritelem tak nakonec to posili nas vztah, a kdyz z ty nevery zjistim ze se mi skutence libi ten druhy vic, tak aspon budu to vedet abych s pritelem v tomto pripade dal nehral divadlo a nedelal jako ze se mi libi kdyz ve skutecnosti se mi libi nekdo jiny jen protoze nevera se ve spolecnosti povazuje vetsinou za spatnou vec nebo hrich diky vlivu nabozenstvi. Rad uslysim vase nazory na tuto temu.

Jsem nevěrná 3 roky ze 6-ti letého vztahu, vím že to zní hrozně, ale taková je realita. Můj přítel je můj první muž mého života. Možná, že je to dáno tím, ale nejsem si jista. Ono také velmi hodně dělá jeho zaměstnání - přes týden není doma - pracovní týden tráví mimo naše město - doma ani nespí. Ze začátku našeho vztahu jsem se ptala na podrobnosti jeho pracovních cest, ale teď mne to ani tolik nezajímá. Protože stále slyším jedno a to same. Z toho vyplývá, že přes týden žiji jiným životem než o víkendu - v týdnu se snažím trávit doma minimum času - sportuji, vzdělávám se a užívám si sexu se stalými milenci.
Raději se nad svým životem nezamýšlím, protože ....
Ptám se tedy odborníka - je tohhle normální pro 22-ti letou ženu??

Co teď?
Asi před rokem a půl jsem přistihl svou ženu v náručí jiné dívky. Jsem slaboch a vzrušení bylo silnější než já, zkrátka - došlo k milování v třech. Přiznám se, bylo to velmi příjemné, avšak bezprostředně po "hezkém víkendu" ve mně začalo hlodat svědomí. Vždyť i "ONA" je vdaná, má milujícího, nic netušícího manžela. Ukončil jsem tedy s touto dívkou styk. Má žena se s ní ale stýká dále. Je to věc, která mi vadí, ale co naplat, neudělám prostě nic, pokud nechci být ten, který jí bude zakazovat s kým se bude bavit a s kým ne.
Další "rána" na sebe však nedala dlouho čekat. Z neznámého čísla mi přišla SMS: Možná Tě bude zajímat, že si Tvoje žena "Tyká" s kolegou v práci. Jelikož jsem vodnář, začal jsem pátrat. Nakonec jsem ženě "vlezl do telefonu" (i když je to svinstvo, ale nejistota byla silnější) a našel jsem SMS od její kamarádky: "No, bodejť by nebyl, takovej starej páprda, když ochutnal takový mladý masíčko. Až se to provalí, neboj se u mně požádat o azyl" Možná Vás nepřekvapí, že jsem zůstal jako opařený. Další "legráckou osudu" byla nespolehlivost e-mailového zabezpečení vnitřní sítě ve firmě, kde žena pracuje. Byl mi přeposlán (možná nedopatřením) e-mail adresovaný onomu zmíněnému kolegovi. Jeho text zněl přibližně:"Já jsem vděčná jen za to, co pro mně děláš, že mě posloucháš, i když vím, že s milenkou by sis měl užívat jenom příjemné věci a ne řešit její trable". Nevím, co mám dělat, se ženou se už ani nemohu milovat, neboť vědomí toho, že se o ni musím dělit ve mně vzbuzuje odpor. Jakýkoli její dotyk mi nahání husí kůži, vždy se odtáhnu. Nevím, co dělat, má žena prostě ztratila mojí důvěru a těžko s tím něco udělám. Mohu si tisíckrát namlouvat, že to zkusím přejít, ale prostě to nejde. Poraďte, prosím, co s tím?

JE SPOUSTA DRUHU NEVERY A SPOUSTA PRISTUPU K NI.….TADY JSOU MOJE DRUHY A MUJ PRISTUP : .2 "VZTAHY" V MEM ZIVOTE BYLY SE ZADANYMA BORCAMA, OBA SE NAKONEC ROZHODLI PRO SVY PARTNERY.. PREDTIM SEM TO VNIMAL JAKO ZE MI TIM UBLIZILI. TED UZ ALE VIM, ZE NEKDE MĚLI NEKOHO KDO JE MILOVAL A KOMU SEM I JISTYM ZPUSOBEM UBLIZOVAL JA…A JAK SEM K TOMU PRISEL?:) DIKY MYMU POSLEDNIMU VZTAHU…DO TRETICE VSEHO „DOBREHO“ SEM POTKAL, PRO ZMENU, ZADANYHO KLUKA; OD PRVNÍ SPOLECNE NOCI SME SI NIC NESLIBOVALI, KROME SEXIKU :-) ZA TYDEN SE ROZESEL A NAM SE VYKLUBAL KRASNY VZTAH, KTERÝ TRVAL SKORO ROK A PUL…NEZ SEM SE DIKY „UPRIMNOSTI“ MYHO PRITELE DOZVEDEL O JEHO NEVERE ( S KLUKEM, KTERÝ VLASTNE DELAL „JEN“ TO CO KDYSI JA )…MUJ NAZOR NA TO ZNAL. ROZCHOD. ALE TO TVRDIL DRIV NĚKDO, KDO NEPOZNAL LASKU:-) A JA JI PAK POZNAL. TAKZE SEM ZMENIL NAZOR A VZAL TO JAKO NĚCO CO SE BOHUZEL STALO A S CIM SE ZKUSIM POPRAT…JEDINA CHYBA BYLA PTAT SE S KYM, KDY A PROC. A TED NEVIM JESTLI BYLA I CHYBA PTAT SE JESTLI TOHO LITUJE…NELITOVAL. TO UZ SEM PRIJMOUT NEUMEL. POZDEJI SEM POCHOPIL, ZE SE SE MNOU CHTEL ROZEJIT TAK I TAK. NEDOKAZU RICT NA 100% JESTLI SE MA KLUK DOVEDET O NEVERE TOHO DRUHEHO, MOZNA ANO, MOZNA NE, KAŽDÝ VZTAH JE JINY. ALE SLYSET, ZE TOHO NELITUJE, BY SNAD NECHTEL ANI NEJVETSI ZASTANCE UPRIMNOSTI…A CO MI TO TEDA I DALO?VIM, ZE SEM UBLIZOVAL I JA, IKDYZ „NEVEDOMKY“ A LITUJU TOHO; Z NICEHO NEVINIM SVYHO KLUKA ANI KLUKA,SE KTERYM ME PODVEDL,PROTOŽE ZATÍM MĚLI STESTI A NEVERU NEPOZNALI I Z DRUHÉ STRANY. MUSEL SEM TO PROZIT, ABYCH POCHOPIL. VY NEMUSITE! ALE CIZIMA CHYBAMA SE JEŠTĚ NIKDO NEPOUCIL!:-)TAKZE SNAD SE POUCITE VLASTNIMA:-) ZADANI KLUCI U ME SKONCILI!!!:-) ALE.DIKY NEVERO! DIKY PAVLE ,DIKY PAVLE, DIKY TOME…:-) POVYROSTL SEM S VAMA!

Reakce na VĚRA 08.01. 2005 - 13:04
Ahoj, Věro. Tak to Ti opravdu nezávidím, je to vážně hnusná situace. Vím o čem mluvím, teď to prožívám a dá se říci, že naplno. Ono - trvalo to již delší dobu, ale při jakékoli debatě na dané téma došlo k odsunutí problematiky nevěry k tématu "nesneseš, že mám taky kamarády", Ty máš divadlo a kapelu, tak jsem si taky našla okruh svých přátel" a podobně. V neděli (9.1.2005) jsem se (taky na základě neechtěného poslechu telefonátu) ujistil. Pod tíhou argumentů vyšla pravda najevo, trvá to už přes rok. Mezi tím, ale docházelo k drobnějším úletům, které jsem vždycky vyřešil "hozením za hlavu" a "podáním smírčí ruky" . Nevím, jak to vnímají ženy, ale pro muže (který je od přírody ješitný) je to něco příšerného. Navíc v jejich vztahu nevidím budoucnost, on je padesátiletý manžel milující, nic netušící ženy a otec syna stejně starého jako má manželka.... Svojí ženu stále miluji, už ale zřejmě nedokážu dál odpouštět a zjišťovat a odpouštět a.... Přestávám si vážit sám sebe za slabošství. Kdybych náš (zaplať pánbůh bezdětný) vztah ukončil hned po prvním náznaku, asi by to bylo všechno jiné, lepší. Snad tě trochu uchlácholí, že nejsi sama, kdo má ten hnusný nůž v zádech a neví, jak se ho zbavit.............. Přeji hodně štěstí a pevnou ruku v rozhodování. Mirek

Příspěvek z podstránky Jak:
Diky moc Mirku,že jsi reagoval na muj příspěvek.Docela mi to pomohlo,když vím,že si to někdo přečetl a soucítí se mnou.Jsou to už 3 týdny,ale zatím se necítím o nic líp.Pořád mi vrtá hlavou,jestli dělám dobře,když se mu snažím odpustit.Co když nebyla první a ani poslední.Další zklamání a ponížení bych nesnesla.Mužu tě ujistit,že my ženy to vnímáme stejně.Stejně jako ty i já svého přítele pořád miluji a asi proto je tak těžké zapomenout na to co se stalo.Musím uznat,že se opravdu snaží,abych byla v pohodě a neustale se mne snaží ujistit,že mne miluje a že mne nechce stratit.Snad v sobě najdu sílu mu odpustit,ale nikdy nezapomenu.I já bych ti chtěla popřát hodně štěstí a ještě jednou díky!

Příspěvek z podstránky Jak:
Ahoj , Věrko to co se ti stalo neprožívas sama. Ja jsem přišla na nevěru sveho manžela o den dříve jako ty 25.12. Myslela jsem,že se mi zhrouti svět. Taky se mu snažím odpustit, musim říct, že mi to jde pomalu, ale snažím se. Porad ho miluji. Neustale mi vrta hlavou proč to udělal, on mi na to neni schopný odpovědět, prý nevi. Věrko nepřemýšlej nad tim jestli to byla prvni nebo posledni, tak se jenom sama trapis,jestli ho milujes tak se mu snaž odpustit. To vis ze me napadaji uplne stejne myslenky jako tebe to je asi prirozene, ale snažím se je odhanet.Přeji ti pevne nervy Jana

Reakce na Věra 18.01. 2005 - 10:02
Bus v klidu,hlavně mu nic nevyčítej,stačí říct,že Tě to mrzí.Chlap reaguje na výčitky tak,že zavře uši a neposlouchá-vlastní zkušenost.Rozhodně je lepší v klidu říct,že je Ti to líto a zeptat se proč.Bude to hodně těžký.Já osobně jsem to zkoušela před zrcadlem snad 14 dní,než jsem byla schopná se zeptat.Nebo se neptej proč,pokud se bojíš odpovědi a jen řekni Tě to mrzí,ale že nic není ztracený,jen to chce trochu snahy na obou stranách.
Tak hodně štěstí,držím palečky.Sára

Příspěvek z podstránky Proč:
Můj manžel má nový telefon - s fotoaparáte apod. O Vánocích jsme si s ním hráli (pochopitelně s asistencí manžela). Nenapadlo mě dříve telefon studovat podrobněji, přesněji zasílání SMS zpráv. Nemělo by to smysl a nebylo by to fér a domnívala jsem se, že ani nebyl důvod. 27. 12. jsem si mobil vzala do ruky a přečetla si omylem zprávu, o tom, že miluje jakousi Ing. D. Udělaly se mi mžitky před očima a chtěla jsem od manžela vysvětlení. Uchopil telefon do ruky, vše smazal a řekl, že tam nic nebylo. Nic nevysvětloval, říkal, že se o tom nechce bavit, že není o čem, že je to jen v mé hlavě. Po dvou dnech jsem se od syn dověděla, že četl podobné zprávy už 24. 12., ale hned je mazal, abych nic neviděla a otci mu bylo trapné o tom říci. Marie

Reakce na Věra 20.01. 2005 - 10:03
Pro Věru, Sáru....
Ahoj "holky". Od mého posledního příspěvku se situace trochu změnila. už nemám co brečet (to jsem ale sralbotka, co?), tak se sám ujišťuji, že to co činíme, činíme dobře. Zkrátka - už je řeč o majetku, penězích, prostě rozvodu. Přesto že se člověk snaží zapomenout a odpustit, hlavě neporučíš.... Dali jsme si se ženou "oddechový čas", s tím, že ona, aby nebyla v rozhodování ovlivněna výčitkami svědomí při setkání se mnou, odjela k rodičům. Jelikož máme s "tchýňkou" velmi vřelý vztah, asi za dva dny jsem jí telefonoval, co že tomu říká. Asi Vás nepřekvapí, že o ničem nevěděla.........
"Oddechový čas" žena strávila s "ním" na služební cestě (alespoň on to tak doma své ženě přednesl) v malebném penzionnu v Krkonoších.....
Jsem srab, vzdal jsem to...
Teď už si říkám jen jaké štěstí, že nemáme děti, které by mezi námi lítaly jako ping-pongové míčky. Brečel bych, křičel bych, kopal bych kolem sebe, ale nic z toho daný stav věci nezmění. Přeji Vám všem spoustu síly v odpouštění a ohromnou hromadu štěstí k vyřešení Vašich "nakopnutých" vztahů.
Pusu Mirek

Příspěvek z podstránky Proč:
Já mám nevěru manžela také za sebou.Jenže on mi o ní řekl až těsně před rozvodem.Odešel s tím, že začal vypočítávat chyby na mě.Druhý den odešel k mamince na měsíc.Zjišťovat,zda mne stále miluje.Po měsíci vše ukončil.Nedostala jsem jedinou šanci.Prostě ze dne na den byl pryč.Měla jsem dceru z prvního manželství, která ho milovala stejně jako já.Po dvou letech manželství jsem mu dala syna.Když mu byly tři roky tak odešel.Všechny vyjmenované chyby před rozvodem odvolal se slovy, že nechtěl přiznat nevěru.Má chyba byla ale stoprocentně v tom, že jsem veškerý čas věnovala jemu a dětem.Stále jsem byla doma.Také chtěl být občas doma sám.A také jsem potlačila své vlastní "já".Teď již po letech vím, že to byla chyba.Začínám navazovat kamarádství, zajdu si občas s kamarádkou i na kávu a jednou za 14 dní zatancovat.Trvalo mi to dlouho.Ale našla jsem sama sebe.
Pro Vás všechny mám jen jedno.Jestli milujete svého manžela a nechcete jej ztratit a on chce také ve vztahu pokračovat - nic už nevyčítejte.Buďte rády,že jste dostaly šanci.Vyčítavá ženská je to nejhorší.A podrobnosti?Jen bolí a rozdmýchávají bolest ještě víc.Já si prožila úžasných 6 let manželství a jsem za ně i přes ošklivý konec ráda.Doporučuji knuhu od Pepper Schwartzové - Všechno co víte o lásce a sexu je lež.Je to zdravý pohled na plno problémů z obou stran.
Držím vám všem pěsti.Ahojky Jana

Reakce na Bassman 20.01. 2005 - 11:52
Ahoj Mirku,je mi to opravdu líto,že vám to nevyšlo.Na druhou stranu,je to asi dobře,že víš na čem si.Až to všechno vyřešíš,potkáš někoho,kdo bude stát opravdu zato a koho si budeš opravdu vážit.Myslím,že své ženy by jsis už vážit nemoh.Asi tě neměla opravdu ráda,když dala přednost neperspektivnímu vztahu.Přeji ti,aby sis našel někoho s kým budeš konečně štastný.Taky ti přeji,aby byl rozvod co nejrychlejší a bezbolestný.Věř mi ona si tě nezaslouží !!!!Napiš zase někdy,jak to u tebe pokračuje.Měj se!

Reakce na Marie 20.01. 2005 - 10:40
Marie i já jsem si přečetla jednu SMS,kterou on psal své milence,bylo to hrozné,ale ještě horší pro mě bylo,když jsem ho slyšela do telefonu říkat,že chce být s ní a naší dcerou.Vím,že to pro vás není lehké,on se mnou o tom alespon trochu mluvil a slíbil,že to s ní skončí a já si myslím,že opravdu skončil.Vy nevíte na čem jste a co je na tom opravdu smutné,že tím pravděpodobně trpí i váš syn.Nevím sice kolik mu je let,ale asi to pro něj taky není lehké,když ví,že otec ubližuje mamince.Vím o čem mluvím,můj otec byl mamce nevěrný,když mi bylo 11let.Nenáviděla jsem hoza to,že mamce a vlastně i nám ublížil.Přeji vám,aby to na vašeho syna mělo co nejmenší dopad a aby jste byla silná a porala se s tím.

NEVĚRA Za 3 dny jsem nesněd ani sousto včera jsem 2x kousl do chleba ale šlo to ven Je mi 38 ve středu 9.2.2005 po 15 letém manželství jsem v kížce kterou jsem si chtěl přečíst prřed spaním našel (právě jsem dodělal obklady v kuchini a po nezhodách v práci na noční směně jsem chtěl přijít na jiné myšlenky a přečíst nákou červenou knihovnu z manželčina stolku) vypadl štos lístků od milence ze kterých dle zmínky o dceři v nemocnici lze usoudit že vztah trvá minimálně rok Náš život je v krizi díky své naivitě jsem musel zaplatit 750 000 do půl roku něco jsem měl a 450 tis jsem si vzal půjčku protože jsem se nechtěl dál podílet na těch kšeftech jediná možnost byla zaplatit nebo ... Nebudu to rozvádět stejně mi to nevěří nikdo tím míň manželka.
Při zbytku asi 300 tis mi na dluhy přišla Chtěla rozvod ale pak ne Náš vstah ochladl Snažil jsem se ale poctivě se to dá jen pomalu a těžko splácet .Doma mi tvrdila že nemá kvuli dluhu na něžnosti náladu pouze sex tak jenou za měsíc a to typu rychle se udělej a hotovo žádné jiné kontakty nic ani pohlazení NAPROSTÝ ZÁKAZ Na to holt si našla jinýho dle slov moc se těším na tvé mazlení atd... Přitom ten parchant ji ZNEUŽÍVAL JE NA SEX využil toho že se mu svěřila s problémy Sám lpí tvrdě na rodině ,,musíme dávat pozor něco tuší hádá se se mno ani neuvařila " i když se rozvedu s tebou NEBUDU (boded by jo když má děti a vnoučata přeci to neopustí kvůli žennský se dvěma dětma ) Jenže to ona si nepřipouští .Dopisy si schovala prí milá vzpomínka Ani náznak ňákého studu pravděpodobně si dost užívala anál a co já vím co ješttě všechno vzruší ženskou tak že nemůže zapomenout Doma kromě klasiky NIC Pri hádce mi řekla že si mám udělat test na dceru Popravdě i kdyby nebyla moje tak to po 8 letech nehodlám zjišťovat pro ni jsem otec a tak to zůstane.Co mám dělat přes to všechno ji mám rád Chtěl bych odpustit ale tělo se zdráhá a z její strany taky žádný zájem .Vždicky jsem ji miloval ale jsem RAK a své city nedokáži říct Možná ani netuší jak moc stojím o naši rodinu a jak mne to ranilo.Její jediná reakcebyla že otom nechce mluvit a že mám dělat jako by se nic nestalo protože prý už to mezi nimi skončilo.

Reakce na Jana 17.01. 2005 - 14:18
NEVĚRA Za 3 dny jsem nesněd ani sousto včera jsem 2x kousl do chleba ale šlo to ven Je mi 38 ve středu 9.2.2005 po 15 letém manželství jsem v kížce kterou jsem si chtěl přečíst prřed spaním našel (právě jsem dodělal obklady v kuchini a po nezhodách v práci na noční směně jsem chtěl přijít na jiné myšlenky a přečíst nákou červenou knihovnu z manželčina stolku) vypadl štos lístků od milence ze kterých dle zmínky o dceři v nemocnici lze usoudit že vztah trvá minimálně rok Náš život je v krizi díky své naivitě jsem musel zaplatit 750 000 do půl roku něco jsem měl a 450 tis jsem si vzal půjčku protože jsem se nechtěl dál podílet na těch kšeftech jediná možnost byla zaplatit nebo ... Nebudu to rozvádět stejně mi to nevěří nikdo tím míň manželka.
Při zbytku asi 300 tis mi na dluhy přišla Chtěla rozvod ale pak ne Náš vstah ochladl Snažil jsem se ale poctivě se to dá jen pomalu a těžko splácet .Doma mi tvrdila že nemá kvuli dluhu na něžnosti náladu pouze sex tak jenou za měsíc a to typu rychle se udělej a hotovo žádné jiné kontakty nic ani pohlazení NAPROSTÝ ZÁKAZ Na to holt si našla jinýho dle slov moc se těším na tvé mazlení atd... Přitom ten parchant ji ZNEUŽÍVAL JE NA SEX využil toho že se mu svěřila s problémy Sám lpí tvrdě na rodině ,,musíme dávat pozor něco tuší hádá se se mno ani neuvařila " i když se rozvedu s tebou NEBUDU (boded by jo když má děti a vnoučata přeci to neopustí kvůli žennský se dvěma dětma ) Jenže to ona si nepřipouští .Dopisy si schovala prí milá vzpomínka Ani náznak ňákého studu pravděpodobně si dost užívala anál a co já vím co ješttě všechno vzruší ženskou tak že nemůže zapomenout Doma kromě klasiky NIC Pri hádce mi řekla že si mám udělat test na dceru Popravdě i kdyby nebyla moje tak to po 8 letech nehodlám zjišťovat pro ni jsem otec a tak to zůstane.Co mám dělat přes to všechno ji mám rád Chtěl bych odpustit ale tělo se zdráhá a z její strany taky žádný zájem .Vždicky jsem ji miloval ale jsem RAK a své city nedokáži říct Možná ani netuší jak moc stojím o naši rodinu a jak mne to ranilo.Její jediná reakcebyla že otom nechce mluvit a že mám dělat jako by se nic nestalo protože prý už to mezi nimi skončilo.
comám dělat

Příspěvek z podstránky Jak:
Jsem na tom podobně. Nemůžu spát, nemůžu jíst.
Tak od začátku. Je mi 25. Po maturitě mě požádal můj nynější manžel o ruku. Pak odjel do lázní na 3 týdny.Když se vrátil, odložili jsme svatbu, protože jsme si přestali rozumět. Vzali jsme se rok po jeho návratu. Po 3 letech manželství (až jsme měli syna) mi oznámil, že se v láznich vyspal s jednou slečnou. Bál se mi to říct, abych ho neopustila. Snažila jsem se mu odpustit, ale věřit je daleko těžší. Teď jsem náhodou přišla na to, že si posílá e-maily s nějakou slečnou, ale stylem, že manželka je žárlivá, nikam ho nechce pustit a on hrozný chudák a rád by se s ní sešel. Vůbec nevím, jak se mám zachovat. Mám mu říct, že o tom vím? Co potom? Přitom mi stále tvrdí, že mě miluje. nenávidím ho za ty věčné lži, ale přitom ho stále hrozně miluju.

Příspěvek z podstránky Jak:
Včera se můj manžel přiznal že má milenku necelý rok (vdaná,3 děti).Je to jeho druhá nevěra.Tu první jsem odpustila, prý to byla zvědavost ale teď ji miluje a mě bere jako kamarádku.Máme spolu 8 letého syna a nevím jak mu to říci, protože jsme se rozhodli aby si našel podnájem a odstěhoval se.Stále ho mám ráda ale nehodlám tuto nevěru trpět když řekl na můj dotaz, jestli když mu odpustím mi slíbi, že to už nikdy neudělá, řekl že mi to slíbit nemůže.Fakt nevím co a jak, je to čerstvé.

Příspěvek z podstránky Jak:
no to si delas prdel ? Rad bych videl ty super pragmatiku jak by sis s timto problemem poradil. Emoce hraji ultravelkou roli. Citis se nejen podvedeny, ale cely tvuj svet je vzhuru nohama. Mel si nekoho, komu si bezmezne veril a vsechno se borti. Vsechny pilire na ktere ses mohl spolehnout. A ty tady kecas neco o dusnu ze strany podvadeneho ? Tak na to ti neco povim. Si bezcharakterni zmrd, mel by ses dat na politiku. A vis o tom prd.

Je jen jedina cesta jak se takhle narusena duvera da zase spravit a to je odhodlanim obou, ze si verit chteji. Ze jsou pro to ochotni udelat maximu a ze jim to za to stoji. Pak je sance. Ne jistota, ale aspon sance. A ze ten druhy ti to cas od casu vycte ? S tim hold musis pocitat a tezko to muzes davat nekomu za zle. Tys byl ten, kdo neco fakt hodne posral.

Příspěvek z podstránky Pokud:
no to si delas prdel ? Rad bych videl ty super pragmatiku jak by sis s timto problemem poradil. Emoce hraji ultravelkou roli. Citis se nejen podvedeny, ale cely tvuj svet je vzhuru nohama. Mel si nekoho, komu si bezmezne veril a vsechno se borti. Vsechny pilire na ktere ses mohl spolehnout. A ty tady kecas neco o dusnu ze strany podvadeneho ? Tak na to ti neco povim. Si bezcharakterni zmrd, mel by ses dat na politiku. A vis o tom prd.

Je jen jedina cesta jak se takhle narusena duvera da zase spravit a to je odhodlanim obou, ze si verit chteji. Ze jsou pro to ochotni udelat maximu a ze jim to za to stoji. Pak je sance. Ne jistota, ale aspon sance. A ze ten druhy ti to cas od casu vycte ? S tim hold musis pocitat a tezko to muzes davat nekomu za zle. Tys byl ten, kdo neco fakt hodne posral.

Příspěvek z podstránky Proč:
Ahojik ja sem na tom skoro stejne akorat sme se jeste nerozesli............posledni tyden se skoro nevidame a kdyz ano, tak ode mne muj kluk vzdy neco pozaduje, at uz sex nebo neco jineho..........ale co ja?????ja mam podle nej vzdy jen sedet doma a cekat na nej.Navic pry ma hodne veci na praci, treba ze nejake holce ukradli penezenku tak ji zarizuje novou obcanku. Vzdy mi to rekne jako by nic a bere nas vztah samozdrejmosti.Nevim co mam delat rozejit se s nim nebo naopak dale s nim chodit. Chodime spolu asi rok a ja stale verim, ze me miluje a urovna se to, ale je to dobre?? Neumim se s nim rozejit - miluju ho - chci ho zase takoveho jaky byl..........uz mi byl i jednou neverny libal se s nejakou holkou a osahaval ji ale ja sem mu byla take neverna a odpustil mi to ja jemu take ale nevim jestli to bylo namiste. strasne moc ho miluju a nechci ho ztratit..............

Příspěvek z podstránky Jak:
Zdravím všechny, taky jsem se potkala s nevěrou a ještě teď se z toho nemůžu otřepat. Stalo se to takto..Letošního Silvestra jsem strávila s přítelem a nasimi známými na horách. Vsechno bylo o.k. až do te doby nez jedna náctileta k.... zacala svadet meho pritele. Tehdy se asi ani nic vic neudalo, ale pote si zacali psat smsky a volat si,pritom zustalo asi mesic a pak se za ni dokonce vydal, samozrejme si uzili vikend plny vasne....Pote si zase psali a volali, ale už ji nikdy nevidel!!!! A jak to vsechno vim, už od toho Silvestra jsem citila, ze neni neco v poradku, tak jsem se snizila k tomu, ze jsem mu vlezla nekolikrat do telefonu, kde jsem si precetla zpravu, kde se zrovna domlouvali na onen spolecne straveny vikend....Tehdy mi rekl, ze to neni smska pro neho, ze se musela zmilit, a ja jsem mu to asi i verila... Bylo mi ale porad divne, ze si sebou bere telefon i na zachod a ze chodi ven a ma ho stale v kapse, coz nikdy nedelal. Doslo to tak daleko ze jsem u nej v batohu nasla jeji fotky, tehdy jsem myslela ze umru,nemohla jsem poradne dychat a uplne jsem zpanikarila....Ten vecer co jsem ty fotky nasla, byl s kamaradem v hospode na pivo, tak jsem se rozhodla, ze pujdu za nim, ale nedosla jsem. Potkala jsem ho na chodniku jak ji vola. Byla jsem jako smyslu zbavena. On se priznal,ze jsou stalev kontaktu a ze s ni i vyspal....Brecela jsem dlouhe hodiny, resili jsme to do 7.do rana u lahve vina a rekli si ruzne hezke i strasne veci. Rekl, ze se se mnou musi rozejit, ze s nim prece nemuzu byt dal, kdyz je tady jeste nekdo jiny!!!! Tu noc jsem nespala a pila jsem s nim do rana vino, nebyla jsem schopna dojit ani do prace, kde me malem vyhodili, nebyla jsem schopna ani zavolat sefovi, ze neprijdu. Den se pro me zhroutil svet. Muj pritel tehdy do prace sel, ale prisel brzo domu, protoze mel strach ze si neco udelam. Usnuli jsme vedle sebe a kdyz jsem se probudila myslela jsem si ze je to zlý sen,ale nebyl....Brecela jsem a snazila se mu vysvetlit, ze ho natolik miluju, ze mu odpustim, ze to dokazu!!!!!Nakonec to dopadlo tak ze ji zavolal, ze chce byt se mnou, ze si uvedomil, ze ho uz zadna nebude tolik milovat jako ja,,,,,zustali jsme spolu, ale me zustala velka rana na srdi, ztratila jsem k nemu duveru a kdyz si vzpomenu na to jak si to s ni rozdaval je mi na nic!!!!Uplynul mesic, planujeme budoucnost, chceme si poridit byt a auto a odstehovat se nekam kde zacneme od znova!!! Dala jsem mu sanci, ale je to prvni a taky posledni....Porad nejsem v pohode, premyslim nad minulosti a taky moje duvera jeste neni zrovna silna. Snad nas vztah bude zase jako drive, ale nevim, jestli vubec nekdy zapomenu. Co myslíte??????????

Reakce na Věra 20.01. 2005 - 14:18
To Věra:
Ahojky, Věrko. dlouho jsem se naozval, taky nebylo proč. Tak jen v krátkosti. Už za sebou máme všechna martýria s majetkoprávním vyrovnáním, dohodli jsme se, dá se říci, džentlmensky. O Velikonocích se žena odstěhovala. No, a dnes je náš "druhý velký den". Ve 14:45 máme "rande" u městského soudu. Slyšel jsem, že je to podobné, jako svatba. Prostě řekneš své "Ano" a je to.... Stejně se ale klepu jak osika, při pomyšlení na těch deset let zpátky, je to sakra velký flák života....
No, nic. Snad někdy, nějak, příště...
Přeji Vám všem pevnou ruku v rozhodování a hlavně- spoustu přátel okolo, kteří Vám dokáží "uklidnit rozhoupanou půdu pod nohama"...
Mějte se krásně, ahoj Mirek

Příspěvek z podstránky Proč:
Ahojky,nevím,zdali se hodí můj příspěvek na tyhle stránky....ale možná.Je mi 22 a už mě pár kluků podvedlo,proto sem si radši snažila udržovat odstup.Ted mám ani ne rok přítele kterého miluji...nebo snad (milovala jsem) na de vše.Nebydlíme ve stejném městě,už jsme se tak naučili žít,teda aspoň já.celou dobu tak lehce žárlí na úplný nesmysly,ale to jenom tak z legrace.Poslední měsíc to legrace vůbec neni.Dělá mi scény aniž by měl nějaké důkazy,přitom já když nejsem s ním,tak sedim doma nic nedělám a ani jsem nikdy nezamýšlela,že ho podvedu,taková já opravdu nejsem...tak proč je tak paranoidní?...Je mi to strašně líto a už nevim co s tim.Omlouvá se tim,že jsem jeho první slečna...tak co?.....myslíte že se někdy uklidní?....Byla bych za to opravdu vděčná.Zatim se mějte I.

Příspěvek z podstránky Pokud:
V sobotu jsem zjistila, že se můj přítel, se kterým jsem 2,5 let stýká s nějakou holkou, prý se jen líbali, ale trvá to. Stále si píšou. Nevím co dělat. Dluží mi hodně peněz a také má k dispozici mé auto, takže si myslím, že je se mnou jen kvůli tomu. Říkal, že to zkončí, ale píše si stále, i když nevím s kým, ale je mi to jasné. Je stále zahleděný, od té doby, co jsem na to přišla se hrozně změníl. Do té doby byl fajn. Asi jsem udělala chybu, že jsem na to přišla, ale co mám dělat nevím.Chce pauzu a dělat si co chce. Nevím co s tím, jestli jen nechce požádat o byt a našetřit na auto a pak konec. Myslím, že to tak je. Je nám oběma 26.

Reakce na verastar 29.04. 2005 - 11:18
Ptáš se, jak dlouho lze takhle žít? Podle mého názoru (připopuštím, trochu mužsky- hrdého) to nemá žádnou cenu. Co si budeme nalhávat, intimní styk je jednou z nedílných součástí vztahu a jako takový, je- li poskvrněn někým jiným, nikdy nemůže být plnohodnotný. Obrovskou nevýhodou ve Tvém rozhodování je vaše dcera. Znamenalo by to, připravit jí o kontakt s člověkem, kterého miluje a jí de facto neublížil. Nevím, kolik má roků, ale zřejmě by těžko dokázala pochopit, že její tatínek Ti oklivě ublížil, protože ublížil "pouze" Tobě, navíc s úplně cizí paní.... Moc Ti přeji (a nejen Tobě) sílu pro překonání těžko překonatelného. Heký den Mirek

Příspěvek z podstránky Proč:
S mojí přítelkyní mě seznámil jeden kamarát ze školy. Byla milá, pohledná, fajn. Hned jsme si padli do oka a začali spolu chodit. Zamiloval jsem se až po uši. Měli jsme pěkný vztah i když jsem byl mnohdy překvapen tím, co předvedla.(Pokus o sebevraždu atd..) Jsem ale hodně tolerantní člověk a dokážu odpouštět. Najednou mě z ničeho nic opustila, že prý není pro mě moc dobrá. Byl jsem z toho mimo, ale překousnul jsem to. Ve chvíli když jsem se už z naším rozchodem smířil za mnou přišla. Chytla mě za ruku... No prostě jsme se dali znovu dohromady. Došlo i k sexu, ale byla u něj jako leklá ryba, neaktivní.Prostě nic moc. Zdálo se, že je náš vztah v pohodě, ale já cítil, že není. Už předtím než jsem s ní začal chodit se zmínila o tom, že zbalila přítele svojí kamarátky!!! Důkaz bezcharakternosti. Potom jsem zjistil, že spala ze svým bývalým přítelem (s tím, kterého přebrala svojí kamarátce) a chystala se s ním na chatu :-) Tohle mě uplně odrovnalo... Miloval jsem jí víc než kohokoli jiného, bezmezně jsem jí věřil i přesto všechno co udělala, ale TOHLE bylo opravdu i na mě dost. Konečně jsem si uvědomil, že jsem celou dobu chodil z bláznivou, bezcharakterní kurvou. Řekl jsem jí co si o ní myslím po telefonu. Rozešli jsme se. Jediné co mě štve je to, že všem lidem vykládá, jaká je ona slušná a že by toho nikdy nebyla schopná a podobný keci. Nakonec jsem já ten špatnej. Být podvedenej je opravdu ten nejhorší pocit, který jsem zatím zažil. Nenávidím lež a jsem až moc hrdý na to abych jí odpustil i když ztráta milované osoby bolí... moc. Docela mě baví to, že když se náhodou potkáme tak se tváří jako by mě neviděla :-), svědčí to o její inteligenci. Snažím se teď najít nový vztah, ale bezvýznamně protože jí bohužel pořád miluju. Myslím na ní dnem nocí.. Je opravdu težké zapomenout.

Reakce na Connie 23.03. 2005 - 12:59
Conny i já jsem se dostala do podobné situace s manželem jsme byli 21leta vše ztroskotalo jeho novým vztahem s ženou o 12 let mladší nežli je on .Naše manželství bylo dalo by se říct až na nějaké ty výměny názorů ( které podle mě do každého zdravého vztahu tak trochu i patří ) v naprosté pohodě. Vychovali jsme dvě dcery ,které jsou dnes dospělé a na štěstí samostatné.Vše klapalo i co se týče sexu a stejně se stalo ,že se zamiloval jak mi sám přiznal.Po tomto zjištění jsem se odstěhovala k dceři po 5 měsících mě začal prosit a plakat ,že beze mě nemůže žít ,že je idiot který opustil tu nejlepší ženskou a mámu .Ovšem takto usilovat začal až poté co zjistil,že i já navázala vztah s jiným mužem ( který samozřejmě netrval dlouho a dnes vím ,že je hloupost snažit se hledat rychlou útěchu v jiné náruči).Nakonec jsem přistoupila,že se o návrat pokusíme ale bohužel hned druhý den jsme se navzájem napadali a on se ke své milence ještě ten večer navrátil. Řekl oběma ,že ke mě cítí 21let spol. života a jí miluje. Zase byl konec a za 14 dní opět prosil dokonce to vypadá,že to skutečně skončilo a snží se.Já mám ovšem prázdné ,zlomené srdce a nedokážu mu důvěřovat stále vedu dilema zda bych neměla raději zůstat sama.Je mi téměř 40let a nevím jak dál .ahoj amila

ahojky,se svým přítelem se známe tři roky,žijeme spolu dva roky a máme spolu skoro ročního syna.vše nám skvěle klapalo a já byla oravdu šťastná,jenže teď jsem zjistila že si neustále píše s nějakýma slečnama z práce.a není to jedna je jich víc,píšou si i věci o sexu a jiné podobné.když na něj uhodím tak vše zapře s tím že to jsou jen kámošky a že je to jen legrace.moc legrační mi to zrovna nepřijde,mám strach že mě podvádí.říká že jsem paranoidní,jenže když ho požádám aby toho nechal tak mi řekne že jo,ale za pár dní zjistím že si s nimi píše stále.pořád mě napadá že mu nevěřím a že mu lezu do telefonu,ale já si nemůžu pomoct,zžírá mě představa že má jinou.Díky Natálka

Taky momentálně řeším nevěru své ženy,navíc se nejedná o nějaký úlet,ale je až po uši zamilovaná(pochopitelně ne do mně).Jsme spolu 20 let a před 10ti lety jsem řešil přesně to samé,tehdy jsem to vyřešil odchodem z domova,aby se přesvědčila o kvalitě nové známosti - samozřejmě se lekl a utekl.Chtěl si jenom užívat,odpovědnost žádná.Ale to byly děti malé,tak to šlo.Teďka už by byl při podobném postupu humbuk,navíc nechci utíkat k mámě pod sukni :-)
Její nová známost je ovšem zadaná,přičemž jeho manželka nic neví.Nevím zda za ní zajít ať si na muže dohlédne.I když vím proč asi k nevěře došlo(stresové situace s dětma,v práci,momentální nedostatečnost v sexu - čekám na operaci,ale tvrdila mi vždycky,že jí to nevadí,že počká a bude mi oporou),obecně si myslím,že k nevěře může dojít i ve zcela ideálním manželství.Má to prostě nový náboj,jiskru,navíc s milencem nic nemusíte řešit,všecko je v pohodě,jenom si užívat.Jediná možnost jak to přerušit je,myslím,dostat nějaké ty existenční starosti i do tohoto vztahu,pak se to začne vybarvovat,taky přijdou hádky atd.Netvrdím ale,že to vždycky musí vyjít...
Z předchozí zkušenosti vím,že odpustit se dá,čas dokonce způsobí,že člověk částečně zapomene,koneckonců,ať se to někomu líbí nebo ne,nevěra vždycky byla,je a bude,člověk s tím musí aspoň trochu počítat i když se toho zjištění každý bojí.Když už se to stane a pokud to unesete,je asi lepší všechno si vyříkat a moc se k tomu už nevracet,než se potom trápit co se vlastně stalo,s kým apod.
Nevím jestli se mi podaří rozvrátit milenecký vztah své ženy a následně žít jako by se nic nestalo(jiný způsob života by ani neměl cenu).Poraďte,mám jít za onou nic netušící manželkou a všechno jí vyklopit?Bude nešťastná,ale mám snad čekat až milenecký vztah zevšední - což může trvat roky - a manželka se vrátí do rodinného hnízda?Nebo mám odejít?Je to zoufalá situace a to mám jít ještě na tu operaci.Každou noc se budu trápit zda je žena doma nebo si zase užívá.
PORAĎTE PROSÍM

Ahoj Dave
Stejnou věc řeším taky.Jsme spolu 15 let 2 děti, jak se zdálo vše dobré.Nedávno jsem zjistil, že se manželka delší dobu stýká s mojím kamarádem. Ona slíbila, že toho nechá.Pokoušela se o to 3 týdny, celou dobu jsem ji byl nápomocen k čemukoliv. Poprosil jsem ji o jedno a to ,aby mi vždy říkala pravdu ať je jakákoliv,odpověděla, že je to moc silné a že ho moc miluje a že s tím nemůže nic dělat.Byl to šok, rozvádět se nechcem ani jeden, dětem by jsme to nemohli udělat.Zatím řešíme co dál. Jelikož její vztah prasknul a ví o tom hodně lidí jsou na ní velké tlaky včetně její rodiny.Po dlouhých rozhovorech jsme zjistili ,že pro nás jsou pouze dvě cesty a to že toho nechá, nebo ona s ním bude pokračovat a já si pojedu svoji cestou, ale budem spolu kvůli dětem.
Dave držím ti palce, vím moc dobře jak se cítíš, že se nedá spát,máš na prsou divnej tlak, nemáš na nic náladu a není minuta, kdy by jsi se s tím neužíral. Důležité je ,aby jste se domluvili na tom, že si budete říkat pravdu , všechno se pak daleko lépe řeší i když pravda někdy hodně bolí.Já sám nevím jak dopadnu, ale člověk si musí uvědomit, že život přinese nejen hezké věci Ahoj Kluk.

Ahoj kluku,
je to jako přes kopírák,taky mi tvrdí,že je hrozně zamilovaná,že je to příliš silné.Pokud má pořád růžové brýle,tak i když slíbí,že toho nechá,nedokáže to.U nás ta druhá možnost řešení,o kterých píšeš,nepřichází v úvahu.Nedokážu si představit společné žití pod jednou střechou s někým,kdo mě v podstatě veřejně podvádí.Manželka navrhla,že mě nebude dráždit a najde si podnájem.Ovšem i to má svoje rizika.
Za tou manželkou jsem nakonec šel.Měla tušení,ale neměla důkazy,tak jí ten její prevít všechno vyvracel.Říkala,že tohle prožívá docela často,takže moje žena je jen další skalp,nemůžu jí to ovšem vymluvit.Myslím si,že vztah mé ženy bude pokračovat do té doby než prokoukne nebo ho to už prostě nebude bavit.No a co pak?Mám ji vzít velkoryse zpět?Nevím jestli bych si ji ještě dokázal vážit i když ji mám pořád rád(každým dnem míň a míň).Nebo mít svou hrdost a vztah definitivně pohřbít,tím ji nechat v podstatě úplně samotnou a opovrhovanou(v tomto stavu by si ale mohla něco udělat,což bych nerozchodil).
Je to fakt peklo,nikomu bych to nepřál

Reakce na Dave 09.08. 2005 - 09:39
Ahoj Kluku,
je mi 33 let a stále si připadám dost naivní. Jsem ženatý 7 let a teprve nedávno jsem zjistil, že mě žena podvádí(sexuje a utíká) za svým 1. klukem. Nikdy by mne nenapadlo, že bych mohl být nevěrný v době svého největšího zamilování.

Dnes už vím proč tomu (asi) tak je. Od přírody jsem každý jiný,- myšleno všeobecně, a spoustu věcí si pro ostatní starostí každodeního života nedokážeme říci a pak utíkáme někam jinam. Také jsem byl nevěrný, ale nejde mi to,- mám přirozené zábrany protože dokáži milovat jen 1 jednoho člověka a sex bez lásky mi nic neříká. Vím, že píši zmateně, ale nějak se mi hrnou myšlenky rychle ven. Sám pro sebe jsem rozhodl, že budu věrný, že budu ctít hodnoty života jako jsou rodina, děti ... . Ale co budu dělat až se dostanu znovu do situace kdy mi bude má žena nevěrná ... ???

Ahoj. Příští týden máme jet na společnou dovolenou.Dokonce jsem přemýšlel, že to zruším a nikam nepojedem, ale děti se na to hrozně těší, tak jim to nechci pokazit.Stav je zdá se pořád stejný, manželka si sice uvědomuje, že rodina je opravdu důležitá a jak sama řekla, děti by mi to určitě časem vrátili, ale zřejmě v hlavě pořád nemá jasno. Jak se to vleče a člověk se neustále o něco snaží,pocituji, že se začínám dostávat do stavu , kdy si říkám proč se kruci o ní tak pereš? když o to nestojí. Dokonce už mne i napadlo, že by mi snad bez ní bylo lépe. Ale jak jsem jí řekl, dokud nebudeš 100% rozhodnuta o tom že o nás stojíš, nebude to dobré.Říká dej mi čas.. ale jak dlouho?!

Jo,jo, říkám si to samé - proč se o ni tak pereš?Stojí ti taková žena vůbec za to?Nechceš si jenom dokázat,že ji dokážeš přitáhnout zpět?Ale co pak,dokážeš si jí ještě vážit?Dostal jsem hrozně vynadáno,že jsem to všechno řekl manželce jejího milence.Že jí to vůbec netýká a já jí způsobil zbytečné trápení.Nevěřil jsem svým uším.Vůbec si nepřipouští,že trápení způsobila hlavně ona a její amant.
Teď se ovšem trápí i ona,protože když všechno prasklo,snaží se její miláček hlavně zachránit svou rodinu a na mou ženu se vykašlal.Je z toho celá rozladěná,vyčítá mi kde co,a že je to vlastně moje vina.Chvilkama už se tomu směju a čekám jak se to vyvine.Jak ji znám začne za svou známostí dolézat a nebo překvapí a začnem normálně žít?

Příspěvek z podstránky Pokud:
Nevím, jestli je tenhle článek obrázkem nějakého globálního názoru na tento problém, ale musím říct, že jsem udělal pravý opak, než jsem si tenhle článek přečetl a myslím, že jsem udělal dobře - Náš vztah trvá necelých 5 let, za tu dobu jsem 2xpodvedl, pokaždé vyšla pravda najevo, poprvé jsem se přiznal sám s tím, že to byl jen úlet. Podruhé už jsem mlžil, ale nokonec jsem to nevydřžel. To mi taky asi přítelkyně přestala věřit... Před pár dny jsem se dozvěděl, že mě před dvěma měsíci podvedla, byl to pro mě šok... Navíc dělala i jiné blbosti, snad si to dokážete představit.. dost mě to zklamalo, byl jsem zdrcen. Pak jsme si všechno vyříkali - podrobnosti atak a postupem času jsme si uvědomili, že za to můžeme oba stejně a řekli jsme si, že zkusíme začít znovu a už se o tom nebudem bavit, ani na to myslet. Nějakou dobu to samozřejmě trvalo, ale pokud se máte opravdu rádi, a pokud nemáte takovou povahu, že si hned všechno oplácíte - což je mimochodem to nejhorší - tak to vztah nerozvrátí. Chci upozornit, že se nejedná o případ, kdy člověk nemá na výběr nebo tak... Nejdůležitější je umět odpouštět a zapomenout... Musíte umět pochopit partnerovu situaci a přiznat si, že vám by se to mohlo stát taky, tím spíš, hraje-li tam roli alkohol, taky si uvědomit, že na tom nesete vinu i vy - asi jste neměli nechávat partnera samotného, nebo jste se k němu třeba nechovali moc hezky - zamést před vlastním prahem. Zkrátka jsem tím chtěl říct, že to v mém případě bylo lepší řešení, než zatloukat - vztah musí být upřímný, jinak tam nemůže být láska, nemůže!

No,těžko si tu asi bude vylévat srdce někdo, komu nevěra nevadí.V životě by mě teda nenapadlo pátrat,co na nevěru říká společnost nebo dokonce náboženství.Pokud budu mít volné manželství,budu si užívat kolik chci bez ohledu na nějaké moralistické přiblblé příručky.Ono by se snad ani o nevěru nejednalo.Nevěra je totiž podvod,pokud s tím partner souhlasí,podvod to samozřejmě není.Taky jsme s manželkou vyzkoušeli sex ve třech s jiným mužem a i to za žádnou nevěru nepovažuji.Teďka jsem ovšem v úplně jiné situaci.