004.cz

Růžoví vojáci

Mám strach jít na vojnu. Před nedávnem se pověsti o mém zaměření rozšířily na internátě a bylo to hrozné. Musel jsem dokonce jít k psychiatrovi, protože jsem měl strach, že se zblázním nebo si podřežu žíly. Obávám se, že na vojně by to peklo bylo ještě horší. Přitom si ale nedovedu představit, že bych měl u odvodu říci, že jsem teplej.

Jarek

Obavy z vojenské základní služby jsou časté u homosexuálů i heterosexuálů. Většině mužů se na vojnu nechce. Situace homosexuálního chlapce však bývá přece jen o něco složitější. Mnoho z nich prožívá ta nejsložitější období svého coming outu právě v době, kdy má vojnu nastoupit. Stres a výcvik v kolektivním zařízení může pro jeho nevyrovnanou osobnost představovat další zátěž.

U některých gayů je vzhledem k jejich chování a feminnímu výrazu i pro laika zřetelné jejich zaměření. To sice není příliš časté, ale setkáváme se s tím. Jiní mohou mít za sebou i psychiatrické léčení, které si vyžádal jejich složitý coming out. Pro takové je pochopitelně vojna nevhodná. Důvodem pro vyřazení ze seznamu branců však není jejich sexuální orientace, ale psychiatrická zdravotní porucha.

Někteří gayové přijali svou homosexuální orientaci jako součást svého životního stylu a nejsou ochotni své jednání kvůli službě v armádě měnit. Pak by měla armáda sama rozhodnout, zda je schopna těmto vojákům zajistit nediskriminující prostředí respektující jejich osobnost. Neexistuje u nás jasný a jednoznačný pokyn, že by homosexuálové nesměli na vojnu. Byl by vlastně diskriminující podobně jako tomu bylo v armádě americké. Rovnoprávnost homosexuálů a heterosexuálů znamená také stejné povinnosti. Nepochybně mnoho gayů v minulosti vojenskou základní službu absolvovalo bez větších problémů. Některé odvodní komise však homosexuálního chlapce, který nechce nastoupit vojnu, ze zdravotních důvodů skutečně neodvedou. Podmínkou je pochopitelně lékařské vyjádření.

Jinou možnost pak představuje pro gaye náhradní vojenská služba. Při žádosti o ní nemusí uvádět jako důvod své erotické zaměření. Práce ve zdravotnictví či v zařízeních sociální péče může leckterému homosexuálnímu muži svým charakterem docela vyhovovat.


pozn. redakce: Vzhledem ke zrušení povinné vojenské služby od 1. ledna 2005 je toto téma naštěsí minulostí.

Růžoví vojáci - komentáře

Komentář ze dne: 07. 12. 2015 12:40:48     Reagovat
Autor: Pepa - neregistrovaný
Titulek: MUSÍM SOUHLASIT
Přečetl jsem si váš článek a zavzpomínal na léta, která jsem na vojně prožil. Nyní rád vzpomínám na kamarády, chvíle na vojně se mi zdají s odstupem času hezké. I když vojna byla tvrdá- v letech1964-66.Před vojnou jsem měl sexuální partnerku a tak na vojně mi sex chyběl.Také jsem si honil /na WC, ve sprše/ a nebyl jsem sám. Ani ve sprše sám, ani na cimře.Honili jsme si i navzájem, někteří i kouřili. Gay byl, domnívám se, jen jeden z nás-tenkrát to byl trestný čin.Nikdy se k tomu nepřiznal, ale bylo to na něm poznat při honění ve sprchách se mi tiskl na prdelku,držel mi ocas a hned vystříkal a snažil se mi ho vzít do pusy /jen když jsme byli sami/.Byl bych k tomu svolný, ale bál jsem se trestu a že se to roznese. Tak on měl krutou vojnu, my alespoň na vycházce schrastili na mrdání nějakou ženu.Mu zbývalo jen honění s námi.Myslím, že někdo s ním provozoval mrdání do zadku, ale i když jsme si o mrdání, honění povídali, každý se bál, aby za mrdání s gayem nebyl trestán.Kdo říká, že na vojně nehonil, lže, nebo byl nemocný.

Komentář ze dne: 07. 12. 2015 08:40:03     Reagovat
Autor: Jana - neregistrovaný
Titulek: Sex na základní vojenské službě
Vraťme se do 60.let. Můj partner /později manžel/ nastoupil vojenskou službu /jednoroční/ v době kubánské krize.Studovali jsme spolu stejnou VŠ a po voj. službě jsme se chtěli vzít. Již 4 roky jsme pravidelně a často souložili.Petr vyžadoval denní sex, rovněž já byla dost náročná. Slíbila jsem mu, že za ním budu každý týden dojíždět.To jsem ale nemohla vědět, že přijde nějaká kubánská krize,že vycházky nebudou. Na první návštěvě jsme se setkali na hodinu v návštěvní místnosti. Nešbyli jsme tam sami.Byl nadržený,pod stolem vytáhl čuráka,já mu honila, klín si přikryl mým svetrem., aby náhodou vedle sedící naši hoňku neviděli.On mne také rukou uspokojil.Čas ubíhal, snažila jsem se často za Petrem jezdit, ale mu to nestačilo.Jednou mi napsal, ať mu pošlu kondomy /prý pro kamaráda/.Když jsem za ním přijela po delší době, svěřil se mi,že při sprchování si honil čuráka s kamarádem /byli oba hetero/.Pomáhali si navzájem a často si navzájem vyhonili /ve sprše/- na pokoji jich bylo 12, tak to nešlo.Pak Petr jako pasivní s ním prožil anální styk. Byla jsem ráda, že v tom nebyla žena.Tak jsem mu kondomy vozila.A my nadále vedli krásný sex spolu.Tak to trvalo celý rok, až se vrátil přítel z vojny. Vzali jsme se,žijeme šťastně.Rovněž jeho "vojenský sex.partner".Protože se mi svěřil, že ze soulože do análu měl velký požitek, dělala jsem mu masáž prostaty tubou od březového šamponu, kterou jsem natřela želém na pesar, aby hezky klouzala.Až po letech jsme si dovezli z Jugoslávie vibrátor.Myslím, že toto náhradní řešení používali na vojně mnozí chlapci. Ve sprše honili téměř všichni.

pravidla pro veřejnost odkazy rubriky posledních 100 komentářů
© 2001 - 2017 Code004 / | ISSN 1214-4452 | Inzerujte na 004.cz | Powered by phpRS |