Nečekaný úspěch Palikotova hnutí, které 9.října v parlamentních volbách u polských voličů zabodovalo programem tolerantního a světského státu, ukazuje, jak rychle se mění polská společnost. Myslí si to budoucí poslanec za tuto stranu Robert Biedroń, první homosexuál v polském parlamentu, který se ke své orientaci otevřeně hlásí.
Varšava 17. října (zpravodajka ČTK) - Nečekaný úspěch Palikotova hnutí, které 9.října v parlamentních volbách u polských voličů zabodovalo programem tolerantního a světského státu, ukazuje, jak rychle se mění polská společnost. Myslí si to budoucí poslanec za tuto stranu Robert Biedroń, první homosexuál v polském parlamentu, který se ke své orientaci otevřeně hlásí. Zároveň mu ale těžkou hlavu dělá silná podpora ultrakonzervativního Práva a spravedlnosti, které si udrželo pozici druhé nejsilnější formace v Polsku.
"Ještě před deseti lety bylo Polsko úplně jinou zemí: o homosexualitě se nediskutovalo, ultrapravičáci po nás házeli kameny, lahve, uráželi nás v Sejmu," připomněl 35letý Biedroń v rozhovoru s ČTK. Voliči dali vstupenku do Sejmu, dolní komory parlamentu, nejen jemu, ale i Anně Grodzké, která bude vůbec první transsexuálkou v polských poslaneckých lavicích. "Zařadit nás na kandidátku bylo riskantní, ale ukázalo se, že jsme volitelní," dodal jeden z nejznámějších polských bojovníků za práva sexuálních menšin. Ve svém volebním obvodu na severozápadě Polska získal o necelých tisíc hlasů méně než bývalý premiér Leszek Miller, kandidát Svazu demokratické levice (SLD).
Palikotovo hnutí (RP) ve volbách 9. října nečekaně skončilo na třetím místě. Nechalo za sebou SLD, který se tradičně snažil oslovit voliče, jež chtějí oslabit vliv katolické církve v Polsku a liberalizovat společenské poměry v zemi.
Biedroń přiznává, že váhal, zda má kandidovat za Palikotovo hnutí, v jehož čele stojí člověk, který byl ještě poměrně nedávno spojovaný s katolickým časopisem. Janusz Palikot v letech 2005 až 2006 vydával týdeník Ozon, který kritizoval homosexualitu, potraty nebo eutanazii. Jednou na titulní straně otiskl heslo "Zákaz teploušů". Dnes Palikot říká, že se za toto své období stydí a Biedrońovi se za urážení homosexuálů omluvil. "Tak, jak se změnilo Polsko, je i Palikot jiným člověkem, on je pro mě symbolem té změny," řekl Biedroń. "Ať je v Polsku 40 milionů Palikotů, kteří se jako on chovají k jiným lidem s úctou," prohlásil o politikovi, který má kvůli svému často skandálnímu chování z minulosti pověst zlobivého dítěte polské politiky.
Biedroń chce v Sejmu usilovat o uzákonění registrovaného partnerství pro homosexuální i heterosexuální páry, nebo bojovat za modernizaci školství. Je pro něho nepřijatelné, aby se děti učily z učebnic, kde se píše, že "život v homosexuálním svazku může způsobovat psychické problémy", nebo že homosexualita je nemoc.
"Sním o tom, že se v Sejmu nenechám zatáhnout do stranické války, že bude prostor pro věcnou debatu," říká Biedroń. "Polsko je nás všech, je i toho 1,5 milionu lidí, kteří hlasovali pro Palikotovo hnutí," vzkázal představitelům národně-konzervativního Práva a spravedlnosti, kteří krátce po volbách oznámili, že hodlají Palikotovo hnutí ignorovat. "Nešli přeci do parlamentu proto, aby izolovali nás, nebo aby izolovali sebe," řekl o PiS, kterému ve volbách dalo hlas 30 procent voličů. Podle Biedroně je děsivé, že xenofobní strana, která se živí na nenávisti a dělí Poláky na lepší a horší kategorii, má takovou podporu. "Měli bychom se zamyslet, co se děje v Polsku špatného," uvedl. Myslí si, že stále silná pozice PiS expremiéra Jaroslawa Kaczyńského je důsledkem frustrace mnoha lidí z transformace, jíž Polsko prošlo po pádu komunismu v roce 1989. "Chtějí radikální změny, hledají nepřátele a viníky, kteří odpovídají za to, že se jim nevede dobře," tvrdí Biedroń.
S politickým mírem a prostorem pro klidné debaty, o kterých sní Biedroń, ale Palikotovo hnutí nemůže počítat. Hned několik dnů po volbách z 9. října vypukla na politické scéně v silně katolickém Polsku bouře. Vyvolal ji sám Janusz Palikot, když oznámil, že chce jednat o odstranění kříže, který už 14 let visí v hlavním jednacím sále Sejmu.