Doslova až na jeviště vtáhlo diváky Městské divadlo Brno při české premiéře muzikálu Probuzení jara z dílny amerického skladatele Duncana Sheika a libretisty Stevena Satera. V nezvyklém scénografickém řešení je část diváků usazena na jevišti, a ocitá se tak ve víru děje.
Brno 21. listopadu (ČTK) - Doslova až na jeviště dnes vtáhlo diváky Městské divadlo Brno při české premiéře muzikálu Probuzení jara z dílny amerického skladatele Duncana Sheika a libretisty Stevena Satera. V nezvyklém scénografickém řešení je část diváků usazena na jevišti, a ocitá se tak ve víru děje. Divadelníci původně mysleli, že se o místa na scéně podělí studenti herectví. "Lidé ale měli o vstupenky zájem, a tak jsme je nakonec uvolnili do prodeje," řekla ČTK mluvčí divadla Lucie Broučková.
Inscenace pojednává o dospívání a prvních láskách, mezigeneračních střetech i zneužívání a homosexualitě v konzervativní atmosféře 19. století. "Konec 19. století byl typický takovou velmi konzervativní, bigotní výchovou, která nebyla schopna komunikovat s dětmi otevřeně. To se stane příčinou tragédie," uvedl režisér inscenace Stanislav Moša.
Přímou inspirací pro muzikál se stala hra německého dramatika Franka Wedekinda Procitnutí jara z roku 1891, jejíž otevřenost v sexuálních a vztahových otázkách tehdy vyvolala skandál a zásahy cenzury. Muzikál měl premiéru v roce 2006 v New Yorku a získal osm prestižních cen Tony. Městské divadlo jej uvádí v novém překladu Jiřího Joska pod názvem Probuzení jara.
Hlavními hrdiny muzikálu jsou čtrnáctileté dívky a chlapci ze dvou tříd, kteří se bez potřebných informací a bez podpory rodičů a učitelů musejí vyrovnávat se starostmi dospívání. Vztah ústřední milenecké dvojice v podání Jiřího Macha a Svetlany Slovákové končí těhotenstvím bezelstné dívky. "Její matka, která není schopná s ní vést otevřený dialog, ji zavede k andělíčkářce pod záminkou, že má spalničky nebo nějakou jinou dětskou nemoc. Andělíčkářka dívku nakonec zabije," uvedl Moša.
Další mladí hrdinové mají jiné problémy, řeší například zneužívání nebo homosexuální orientaci. Podle Moši otvírá muzikál vážná témata, ale inscenace vše pojímá spíše symbolicky křehkou formou. "Diváci se nemusejí bát, že by se dočkali něčeho nepřístupného, nepřístojného. Tento příběh by naopak mohl být návodem, jak se bavit s těmi nejmladšími o těch nejpřirozenějších věcech života," uvedl Moša.
Režisér inscenaci připravil ve scéně Jaroslava Milfajta a s kostýmy Andrey Kučerové. Hudbu nastudoval Karel Škarka, choreografii Aneta Majerová.