Berlínským lékařům se pravděpodobně podařilo vyléčit HIV pozitivního muže. U pacienta, jenž trpěl také leukemií, se už 20 měsíců přítomnost viru v jeho těle nedá prokázat. Vir zmizel po transplantaci kostní dřeně. Univerzitní klinika Charité však tlumí euforické zprávy, že se podařilo najít účinný způsob léčení nemoci AIDS.
Berlín 13. listopadu (zpravodaj ČTK) - Berlínským lékařům se pravděpodobně podařilo vyléčit HIV pozitivního muže. U pacienta, jenž trpěl také leukemií, se už 20 měsíců přítomnost viru v jeho těle nedá prokázat. Vir zmizel po transplantaci kostní dřeně. Univerzitní klinika Charité však tlumí euforické zprávy, že se podařilo najít účinný způsob léčení nemoci AIDS.
Dnešní německý tisk přesto hovoří o nečekaném a ojedinělém úspěchu. "Je to vynikající úspěch pro vědu. Je ale příliš brzy na to hovořit o možnostech terapie," citoval deník Süddeutsche Zeitung proděkana kliniky Rudolfa Taubera.
Pacientem byl dvaačtyřicetiletý Američan žijící v Berlíně. Muž byl před třemi lety přijat kvůli leukemii a teprve následná vyšetření ukázala, že v sobě navíc už delší dobu nosí i HIV. Jeho vyléčení z AIDS je o to překvapivější, že po léčení na leukemii musel vysadit všechny léky, které se používají k léčbě AIDS, protože by mohly zničit darované buňky kostní dřeně.
Muž vděčí za své šťastné vyléčení nápadu lékaře Gera Hüttera, jenž se odhodlal stejně jako u jiných pacientů trpících krevní rakovinou nemocné buňky kostní dřeně nahradit dárcovskými buňkami. Rozdíl oproti běžné transplantaci kostní dřeně spočíval v tom, že jako dárcovské buňky byly vybrány buňky s genovou odchylkou, která mnoho Evropanů chrání před nákazou AIDS.
Dárce po svých rodičích zdědil dvě genové kopie bílkoviny, o níž se od roku 1996 ví, že před HIV chrání. Molekulu CCR{-5} však po obou rodičích zdědilo zhruba jen jedno procento všech Evropanů.
"O této ochraně CCR5 jsem slyšel už za svého studia a někde jsem to vyhrabal ze své paměti," řekl Gero Hütter. Lékařský tým testoval 80 vzorků od možných dárců - u 61. z nich narazil na příslušnou genovou variantu zděděnou po obou rodičích.
Experiment zafungoval lépe, než se očekávalo. Pacient dárcovské buňky dobře přijal, a vyhrál tak svůj dvojí boj s leukemií. A zřejmě i s AIDS. Dosud se totiž lékařům nepodařilo přítomnost viru HIV v jeho organismu prokázat a Američan proti infekci nemusí brát žádné léky. "Vyšetřili jsme nejen krev, ale i orgány a centrální nervový systém," potvrdil Hütter.
Mezinárodní lékařská obec je podle deníku Die Welt přesvědčena, že berlínský případ je šťastný a ojedinělý. Velmi riskantní je totiž už samotná transplantace kostní dřeně. Při ní jsou totiž ozařováním a silnými léky zabíjeny původní buňky. Až 30 procent pacientů se po transplantaci ocitá v ohrožení života.
Opět se tak hovoří o metodě začlenění "antireceptoru" CCR{-5} do genomu pacientů s AIDS, jimž by měl takový druh terapie alespoň teoreticky pomoci. Takový postup je však nejen náročný, ale také nebezpečný. Doktoři si ještě dobře vzpomínají na pacienty, kteří po takových genových terapiích zemřeli.
"Berlínská terapie" se zřejmě nestane tak rychle běžně používanou metodou v boji proti AIDS, ale pro lidi s kombinací onemocnění leukemií a AIDS by to mohl být záblesk naděje, napsal Die Welt.