Pod slovy „American Way of Life“ si většina lidí představí tři základní rysy: rozhazovačnost, vyčerpávání přírodních zdrojů a nezkrotná touha rozšiřovat vlastní kulturu po celé planetě. To je ovšem jen moderní pohled.
Život homosexuálů v zemi nekonečných možností
Pod slovy „American Way of Life“ si většina lidí představí tři základní rysy: rozhazovačnost, vyčerpávání přírodních zdrojů a nezkrotná touha rozšiřovat vlastní kulturu po celé planetě. To je ovšem jen moderní pohled. Primárně se za americkou životní cestou skrývá ocenění vlastního života, svoboda a neustálé pachtění se za štěstím. Tři znaky, které jsou elementární nejen pro celou společnost, ale zároveň pro gaye na celém světě.
Třebaže Amerika stojí na těchto principech, rájem pro gaye očividně není. Homosexuál často nemá ve svém sousedství svobodu ukazovat se naplno takový, jaký je, protože z důvodů morálních principů některých lidí může být až vytlačen. Vzhledem k tomu, že Amerika je spolkovou zemí, neexistuje zde přesná odpověď na otázku respektování homosexuální menšiny. Jako důležitý vzor však uveďme film, který byl před časem uváděn v kinech.
Zkrocená hora
Zkrocená hora, film o milostném vztahu mezi dvěma kovboji, běžel v amerických kinech od 9.3.2006. Vzhledem k rozšířenému náboženství, které částečně zapříčiňuje pruderii a homofobii, přišli kritici s tím, že film může vyvolat vlnu nevole. Vyjmenovali celou řadu důvodů – od majitelů kin, kteří film nebudou chtít uvádět, až po rozlícené diváky. Ironicky se však stal pravý opak. Film se stal za krátko hitem; kdo ho viděl, jistě souhlasí.
Dokonce i na jihozápadě USA, jenž je považován za zvláště netolerantní a kult kovbojů zde dodnes existuje, byly sály plné. Nedošlo ani k žádným výtržnostem či protestům. Vyvinul se v podstatě zcela nový postoj k filmu, který homosexuální autor Dave White zveřejnil na stránkách televize MSNBC: „Pochopte, o co jde, abyste mohli držet klapačku.“ Tím chtěl říci, že každý, kdo vyjádří své pobouření nebo opovržení, sám sebe jako homosexuála prakticky označí.
Ohlas na film byl, v rámci celé Ameriky, velmi pozitivní. Nejen, že se Američané sami začali své homofobii vysmívat, ale dokonce ani prezident Spojených států George W. Bush film neviděl, a pohoršil si svou už tak pošramocenou pověst. Přes všechnu pruderii, která v Americe vládla, byl film oceněn. Americký prominentní časopis „People“ zveřejnil dokonce čtyřstránkovou zprávu o opravdových homosexuálních kovbojích. Zkrocená hora otřásl národem, ale pouze v pozitivním smyslu slova.
Obrázek homofobní Ameriky se samozřejmě posouvá blíže, když člověk pozoruje veřejné zesměšňování gayů. Jako příklad slouží např. „Gay Bashing“ (výprasky) videa na Youtube nebo rapování známých hip-hopových hvězd. Také v amerických školách vládne vůči homosexuálům bídné klima. Mládeži je zde vnucován velmi specifický oblázek muže: sportovní – silný – heterosexuální.
Kdo je ve škole „vyřazen“ jako gay a jednou získá nálepku „Faggot“ (teplouš), je ve skupině už navždy až dole. Obrázek homosexuála je na mnoha amerických školách stále typickým klišé. Je slabý, nesportovní, nešikovný, barevný, miluje růžovou a samozřejmě nemá na práci nic jiného než zavrhovat heterosexuály a házet očka na malé děti. Ještě stále jsou lidi toho názoru, že pedofilie je typickým znakem homosexuálů.
V tomto bodě americké společnosti je zřejmé, že chybí osvěta. Až bude americké obyvatelstvo připravené objasnění přijmout a nebude ovlivňováno mnoha nesmyslnými náboženskými názory, bude se společnost vyvíjet tolerantněji. Doufejme, že přijde den, když Američan řekne: „Budeme vysvětlovat.“
Oproti školám se v pracovním životě chvílemi určitá osvěta děje. V roce 2006 mělo 78 ze 100 velkých firem v USA homosexuální zaměstnance, kteří žili v registrovaném partnerství a pobírali stejné sociální výhody jako jejich heterosexuální kolegové. Tento pokrok zatím pomalu míří k menším firmám, oněch 78 firem však vykonalo pionýrskou práci. Až menší firmy uvidí, že tento koncept funguje a homosexuální zaměstnanci jsou plnohodnotnou pracovní silou, která podává nejlepší výkony, postupně se začnou od gayů méně distancovat.
Zda má homosexuální pracovník o své orientaci svému zaměstnavateli říci, je závislé od jeho pracovní pozice. V americké kultuře Hire&Fire (přijmout a propustit), kdy je pracovní místo stejně tak rychle volné jako obsazené, je to samozřejmě vždy nebezpečné. Obecně by však zaměstnanec měl o své orientaci říci, aby bylo jasné, že i tento podnik je pro zaměstnávání homosexuálů. Takto bude zřejmé, že homosexualita je jen otázkou soukromého života zaměstnance a že i tento pracovník může být základním pilířem úspěšné firmy.