Autor knihy, Christopher Coe (1954 - 1994), sám zemřel na AIDS, jeho kniha je krutou analýzou narcismu a světem před AIDS. Vypravěč vzpomíná na svého bratra Nicholase, který byl celý život posedlý sám sebou a svou krásou a jeho hlavním životním krédem bylo působit v každém okamžiku co nejlépe (na otázku nějaké příbuzné, čím bude, až vyroste, odpověděl už jako malé dítě, že ničím, že zdědí po rodičích peníze a bude žít z nich, když ale příbuzní stále naléhali, řekl: "Mám-li něčím být, myslím, že budu úchvatný.")
Velkou pozornost věnoval svým fotografiím, jimž říkal "snímky", neobyčejně si na nich zakládal, dodatečně je retušoval a měl propracovaný systém postojů (aby vypadal co nejúchvatněji). Když jsou oba bratři v cizině, vypravěč chtěl Nicholase vyfotografovat s okolím, ale ten mu řekl: "O okolí se nestarej... okolí vynech." S přibývajícími roky učinil samozřejmě trpkou zkušenost, že vypadá stále méně "božsky" a být úchvatný je na celý život málo, ale místo nějaké reflexe tohoto poznatku upadá Nicholas do depresivní rezignace. Třebaže jsou bratři oba gayové a tato skutečnost se vyjevuje prakticky po celou knihu, primárně není rozebírána ani homosexualita, ani žádné vztahy (kromě vztahu obou bratrů). Nicholas má ostatně vztah především jen sám k sobě.
Jako studie narcismu je "Vypadám božsky" vynikající, je to tenká knížka, kterou má člověk za chvíli přečtenou, ale síla výpovědi jí rozhodně neschází.
Na internetu se o knize můžete dočíst zde
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=5935