Vědci z Ruské akademie věd v těchto dnech vyzvali prezidenta Vladimira Putina, aby omezil "vměšování pravoslavné církve do všech oblastí života společnosti". Podobným způsobem se vyjádřil i Vjačeslav Glazičev, člen Společenské komory, kterou ustavil prezident a pověřil ji, aby sledovala respektování lidských práv.
Moskva 24. července (zpravodaj ČTK) - Vědci z Ruské akademie věd v těchto dnech vyzvali prezidenta Vladimira Putina, aby omezil "vměšování pravoslavné církve do všech oblastí života společnosti". Podobným způsobem se vyjádřil i Vjačeslav Glazičev, člen Společenské komory, kterou ustavil prezident a pověřil ji, aby sledovala respektování lidských práv. Glazičev byl krátce poté Svazem pravoslavných občanů označen za nepřítele státu.
Akademikům, mezi nimiž je i nositel Nobelovy ceny za fyziku Vitalij Ginzburg, vadí například snahy církve rozšiřovat ve školách výuku předmětu nazvaného Základy pravoslaví. Rusko se oficiálně pokládá za zemi mnoha vyznání, kde kromě křesťanů žijí i muslimové, židé a buddhisté. Většina obyvatel Ruska se ale hlásí právě k pravoslaví.
Deset akademiků, kteří Putina k zásahu vyzvali dopisem, se také vyslovilo proti snahám řadit teologii na stejnou úroveň jako ostatní vědecké disciplíny. "Věda operuje s fakty, logikou a důkazy, ale ne s vírou," podotkli.
Ruští pravoslavní se proti jejich dopisu důrazně ohradili, stejně jako proti varování Vjačeslava Glazičeva, že ruská společnost se "klerikalizuje". "Bude-li společnost zbavena mravního církevního hodnocení současného života, utone v nemravnosti a zločinu," prohlásil Svaz pravoslavných občanů a požádal prezidenta, aby Glazičev už nefiguroval v příštím složení Společenské komory. Jeho postoj prý totiž poškozuje ruské národní zájmy.
Ruská pravoslavná církev je vnímána jako církev státní, přední politici se veřejně účastní významných bohoslužeb. První ruský prezident Boris Jelcin byl letos pohřben za účasti duchovních, jeho tělo bylo k poslednímu rozloučení vystaveno v moskevském Chrámu Krista Spasitele.
Ruští pravoslavní v současnosti například prosazují výuku "církevních mravů" už od prvních ročníků základní školy, neboť to podle jejich názoru společnosti prospěje. Představitelé jiných konfesí si ale stěžují na nerovný přístup do škol.
Radikálně naladění pravoslavní věřící přitom pravidelně figurují mezi těmi, kteří napadají účastníky akcí, jako jsou třeba pokusy o gay a lesbické přehlídky v Moskvě.