Historii hnutí homosexuálů v Česku má připomenout a zmapovat výstava, která začne v létě v Praze. Akce by se měli zúčastnit také představitelé gay a lesbické komunity z Evropy, a to i z řad politiků.
Praha 23. ledna (ČTK) - Historii hnutí homosexuálů v Česku má připomenout a zmapovat výstava, která začne v létě v Praze. Akce by se měli zúčastnit také představitelé gay a lesbické komunity z Evropy, a to i z řad politiků. ČTK to řekla ministryně bez portfeje Džamila Stehlíková (SZ), která má ve vládě na starosti lidská práva.
Homosexuálové v Česku mohou od loňska uzavírat legálně svazky, dědit po sobě či získat zdravotní informace o svém protějšku. Umožnil to zákon o registrovaném partnerství. Aktivisté o něj usilovali od počátku 90. let. Ke konci loňského roku ukončila svou činnost Gay iniciativa, v jejímž čele stál herec Jiří Hromada. Důvodem bylo právě uzákonění soužití homosexuálů a změna přístupu veřejnosti k nim.
"Ve všech kulturních zemích a metropolích je tradice pořádat výstavy, které bilancují úspěchy gay a lesbického hnutí. U nás dosud nic podobného nebylo. Tato výstava má být také v podstatě bilancí. Bude to tečka za jednou kapitolou. Možná to ale bude i otazník, jak se dá dál postupovat," řekla ČTK Stehlíková.
Podle ní diskriminace gayů, lesbických žen a transsexuálů i přes zákon o partnerství v Česku přetrvává. Projevuje se ale ve skryté formě, a to třeba v zaměstnání. Firmy nechtějí vždy lidi s odlišnou sexuální orientací zaměstnávat. Bojí se, že by přišly o zákazníky, dodala Stehlíková.
Podle ní ke zlepšení situace nepřispívá ani to, že na rozdíl od ciziny se ke své sexuální orientaci v Česku otevřeně hlásí jen velmi málo umělců a politiků. K prvním párům, které uzavřely registrované partnerství, patřil zpěvák Pavel Vítek se svým přítelem Janisem Sidovským. O své homosexualitě hovořil i bývalý senátor Václav Fischer či mluvčí exprezidenta Václava Havla Martin Krafl.
Do Česka by v létě měla přijet například rakouská poslankyně zelených Ulrike Lunacek, která se loni stala mluvčí Evropské strany zelených. Ke své homosexualitě se hrdě hlásí například i berlínský starosta Klaus Wowereit. Svým příznivcům i odpůrcům kdysi zamotal hlavu prohlášením: "Jsem gay, a je to tak taky dobře."
Homosexualita byla až do roku 1961 v tehdejším Československu trestná. Podle údajů Gay iniciativy přesto republika patřila k prvním zemím, které homosexuální chování za souhlasu obou dospělých zbavily kriminálního puncu. V roce 1990 pak československé právo začalo k homosexualitě přistupovat stejně jako k heterosexualitě.