www.004.cz >Průvodce pro pedagogy > Prevence HIV a sexuálně přenosných chorob

Autor: -ppg->, Téma: Průvodce pro pedagogy, Vydáno dne: 13. 05. 2018
Článek pochází z internetového magazínu 004.cz, ISSN 1214-4452. Všechna práva autorů vyhrazena.

Homosexuální muži jsou v České republice nejvíce zastoupeni mezi známými případy HIV infekce a AIDS. Přestože se jejich podíl na celkovém počtu snižuje, zejména v důsledku nárůstu heterosexuálních přenosů infekce, tak v absolutních číslech zůstává bez výrazných změn. Činí průměrně 12 nových případů HIV pozitivity za rok.

Jako součást sexuální výchovy o venerických onemocněních je možné zařadit i prevenci zaměřenou na gay komunitu. Je nutné žáky informovat o rizicích homosexuálního kontaktu, který se jeví jako zcela bezpečný z hlediska nežádoucího otěhotnění, ale jako velmi rizikový z hlediska přenosu STD a HIV.

Homosexuální muži jsou v České republice nejvíce zastoupeni mezi známými případy HIV infekce a AIDS. Přestože se jejich podíl na celkovém počtu snižuje, zejména v důsledku nárůstu heterosexuálních přenosů infekce, tak v absolutních číslech zůstává bez výrazných změn. Činí průměrně 12 nových případů HIV pozitivity za rok - v průměru 55% ze všech případů. 
 Vzhledem k ustálenému podílu mužů a žen v počtu hlášených pohlavních nemocí předpokládáme, že nedošlo k výraznějším změnám v zastoupení homosexuálních mužů v populaci venericky nemocných.

Tématicky má prevence HIV infekce v gay komunitě tři základní aspekty.

1. Propagace bezpečnějšího sexu

To znamená nejen používání kondomu a lubrikantu při análním styku, který je nejrizikovější formou pohlavního styku, ale i propagace nerizikových a méně rizikových sexuálních praktik.

Anální styk je běžnější formou sexuální chování u 50% homosexuálních mužů, třetina až čtvrtina z nich ho nikdy neuskutečňuje. Soulož do konečníku je častější u párů v intimních a citově bohatších vztazích. Přitom platí, že čím stabilnější jsou vztahy, tím méně časté je použití kondomu při análním styku. Vyšší riziko přenosu HIV infekce je spjato s ejakulací do úst při orálním styku. Přenos řady jiných sexuálně přenosných chorob je ale možný i při orálním styku bez ejakulace. Každé takové onemocnění zvyšuje přitom riziko nákazy HIV virem.

2. Snížení počtu sexuálních partnerů.

Počet promiskuitně a sexuálně anonymně se chovajících mužů je odhadován na 10-20%. U lesbických žen je podobné chování vzácné. Je žádoucím jevem, že řada z nich při málo intimním vztahu volí právě bezpečnější formy sexuálního chování. Západoevropské zkušenosti ukazují, že vhodnější formou prevence HIV infekce při promiskuitním chování je volba nekoitálních praktik /např. v Holandsku/ než spoléhat na kondom a lubrikant při análním styku /např. Německo/. To podporují i opakované nedávné zprávy o tzv. relapsu, odklon od přijatého používání kondomu k rizikovému chování.

Pouhý pokles počtu sexuálních partnerů je v zemích s nižší prevalencí HIV infekci sice epidemiologicky významný, ale z hlediska osobního rizika málo efektivní.

V našich podmínkách se ukazuje vytváření stálých a věrných partnerských vztahů jako důležitá součást prevence. Polovina mužů ve stálých vztazích uvedla, že jsou svému partnerovi zcela věrní. Větší význam partnerské věrnosti v naší gay komunitě souvisí zřejmě s chyběním sexuální liberalizace sedmdesátých let, celospolečensky vnímanou vysokou hodnotou partnerského vztahu a převahou integračních tendencí nad konfrontačními v politice české gay a lesbické komunity. Tyto jevy nacházejí odraz i v jejím úsilí o legalizaci homosexuálních partnerských vztahů.

3. Tolerance k HIV pozitivním.

Epidemiologicky příznivý fakt dosud nízké prevalence HIV infekce má svou negativní stránku v malé vizibilitě této choroby a nereálném vnímání skutečnosti. AIDS je v gay komunitě spíše mytickou hrozbou než skutečným nebezpečím. Jen 8% gay mužů zná osobně někoho, kdo je HIV pozitivní. Tato skutečnost pak vytváří bludný kruh nízké tolerance vůči HIV pozitivním v rámci gay komunity a neumožňuje naopak HIV pozitivním až na výjimky otevřené vystoupení a širší zapojení do prevence.