Pokud se chceme dozvědět více o sexuálně přenosných chorobách (STD), měli bychom znát alespoň základní věci o anatomii lidského těla a medicínské výrazy nejen z oblasti STD. Slovníček vám pomůže s výkladem termínů, které používáme v tématu zdraví a které jsme nezjednodušovali, aby neutrpěla lékařsky definovaná přesnost a odbornost.
Pokud se chceme dozvědět více o sexuálně přenosných chorobách (STD), měli bychom znát alespoň základní věci o anatomii lidského těla a medicínské výrazy nejen z oblasti STD.
Některé termíny, které v textu opakovaně používáme, již nebylo možno nahradit srozumitelnějšími popisy, které se vám na této stránce snažíme vysvětlit. Pokud zde nenajdete význam termínu, který vás zajímá, využijte odesílací formulář na konci stránky a daný termín nám pošlete. Obratem dostanete odpověď a význam daného slova zařadíme na tuto stránku. Jsme připraveni zodpovědět cokoliv, můžete si to sami vyzkoušet: .
antigen – látka, kterou je tělo na základě její struktury schopno rozeznat jako cizí a je schopno proti ní vyrobit protilátky. Jako antigeny se v krvi chovají cizí látky, bílkoviny, mikroorganismy a jiné krevní skupiny.
anatomie muže – klikni zde.
anaerobní bakterie – bakterie žijící v prostředí bez přítomnosti kyslíku, který je pro ně často smrtící. Anaerobní bakterie běžně nacházíme ve střevech, v přírodě pod vodní hladinou.
anus – řiť, otvor, kterým končí trávicí trakt.
antibiotika – zkr. ATB, látky, které zastavují růst bakterií a jiných mikroorganismů – chlamydií a mykoplazmat nebo je ničí. Baktericidní antibiotikum přímo ničí, kdežto bakteriostatické zastavuje růst a množení. Dnes se vyrábějí synteticky. Nejdůležitější skupiny antibiotik jsou peniciliny, tetracykliny, cefalosporiny, makrolidová ATB (erytromycinová řada), aminoglykosidy, chinolony, peptidová řada. Širokospektrá antibiotika se používají u onemocnění, u nichž neznáme druh původce. Při nedodržení léčebného režimu a dávkování hrozí riziko vzniku rezistence dané bakterie vůči ATB, což pak může ohrožuje další nemocné, kteří se jí nakazí. Obdobou antibiotik jsou chemoterapeutika.
antimykotika – léky působící proti houbám a plísním.
atrofie – zmenšení a chřadnutí orgánu (např. kůže) v důsledku špatné výživy či nemoci. Atrofovaná kůže je snadno řasitelná a prosvítají jí cévy.
bakterie – bakterie je jednobuněčný organismus. Buňka bakterii je primitivnější než buňka rostlin a živočichů. Na rozdíl od viru obsahuje i tzv. buněčné organely, které jí umožňují vlastní metabolické pochody, život a množení nezávisle na hostiteli, pokud má příznivé podmínky. Bakterie, která způsobuje nemoci, se nazývá patogenní.
Základní tvary bakterií:
bakterie gramnegativní a grampozitivní – klasifikační kritérium bakterií. Bakterie je obarvena krystalovou violetí a Lugolovým roztokem. U gramnegativních bakterií je obarvení možné odstranit organickými rozpouštědly (líh), kdežto grampozitivní bakterie barvivo zadržuji. Tento jev určen složením buněčné stěny. Grampozitivní bakterie ji mají tvořenou silnou vrstvou mureinu, gramnegativní také, ale ještě ji mají obalenou vnější třívrstevnou membránou z proteinů, liposacharidů a lipoproteinů.
balanitida – zánět žaludu.
balanoposthitis – zánět žaludu a předkožky penisu (lat. balanos – žalud, posthe – předkožka)
benigní – nezhoubný. Používá se k označení onemocnění, které nevede k těžšímu poškození organismu a smrti a má tendenci na vyléčení. Opak je maligní.
bradavice – synonymem je termín veruka, drobný kožní výrůstek vzniklý růstem buněk pokožky.
defekace – vylučování stolice, kakání, velká potřeba.
degenerace – úbytek až ztráta specializované funkce buněk, tkáně či orgánu. Změněný orgán není schopen plné funkce.
demence – chronický a trvalý úbytek duševních funkcí a schopností člověka. Klesá rozpoznávací schopnost a inteligence.
eflorescence – obecný název pro kožní projevy (výkvětek); dělí se na primární a sekundární. Více v kapitole stavba kůže a její poškození.
edém – otok.
endemické – místní, trvale se vyskytující jen v určitém místě.
elefantiáza – je zhrubění a ztluštění kůže většinou následkem městnání mízy – lymfy (lymfedém).
epidemie – výskyt nemoci v určité skupině lidí nebo regionu, který přesahuje běžný výskyt v takto definované oblasti a čase.
epitel – krycí tkáň, výstelka dutiny v orgánech, svrchní vrstva tkáně. Např. slizniční epitel, který má ochrannou funkci.
eroze – poškození kůže, které zasahuje jen do pokožky, někdy i oděrka (exkoriace).
erytém – červené zbarvení kůže způsobené rozšířením krevních cév a zvýšeným prokrvením.
exantém – vyrážka, výsev eflorescencí, který postihuje určitou plochu kůže.
fimóza – zúžení předkožky, která nejde přetáhnout přes žalud. Částečná f. – lze přetáhnout v neztopořeném stavu, úplná f. – nelze zcela přetáhnout nikdy. Řeší se chirurgicky.
fuzobakterie – anaerobní bakterie, které se běžně vyskytují ve střevech.
gangréna – sněť – nekrotický rozpad tkáně vysycháním, hnilobou, působením bakterií.
gingivostomatida – zánět dutiny ústní a dásní (gingiva – dáseň).
glans penis – žalud.
granulom – nakupení zrníček tkáně s velkými mnohojadernými buňkami a bílými krvinkami.
granulamatózní – charakteristický výskytem granulomů.
HAV – zkr. pro hepatitis A virus.
HBV – zkr. pro hepatitis B virus.
HPV – zkr. pro human papiloma virus – lidský virus, který napadá především kůži a sliznice. Má přes 60 druhů a způsobuje četná onemocnění. K jeho projevům patří bradavice, kondylomy, papilomy. Onemocnění může vést až ke karcinomu. Virus nelze izolovat.
HSV – zkr. pro herpes simplex virus, o kterém píšeme v samostatné kapitole.
intertigo – opruzení.
inguina – tříslo.
Kaposiho sarkom – (čti Kapošiho) – nádorové kožní onemocnění, dnes nejčastěji u nemocných AIDS. Projevuje se červenofialovými uzly v kůži. Postiženy bývají i vnitřní orgány. Pojmenován po rakouském dermatologovi maďarsko-židovského původu Kaposi Moritzovi.
karcinom – rakovina - zhoubný nádor vznikající z epitelu.
katetrizace – cévkování. Zavedení umělé hadičky do močového měchýře.
kortikoidy (kortikosteroidy) – léčiva podobná hormonům kůry nadledvin. Mají protizánětlivý, protialergický a imunosupresivní účinek. Podávají se u chorob, u nichž je nutné tlumit nadměrnou činnost imunitního systému a mírnit symptomy. Tlumí příznaky, avšak nikdy skutečně neléčí. Dlouhodobé užívání má vedlejší účinky: tlumí činnost kůry nadledvin, zvyšuje tělesnou hmotnost, působí osteoporózu, deprese. Po přerušení léčby se nemoc může vrátit.
kůže a její stavba – klikni zde.
latence – doba nečinnosti, bez příznaků.
léze – poškození orgánu např. kůže, je způsobené patogeny a narušuje její funkci.
lymfa – míza, tekutina vznikající v orgánech odváděná mízními cévami zpět do krve. Tvoří se z tkáňového moku, který obklopuje buňky a zajišťuje jejich výživu. Nevstřebaný tkáňový mok obohacený o bílkoviny je základem lymfy. Při průtoku lymfatickými uzlinami se filtruje a obohacuje o bílé krvinky.
lymfatická uzlina – viz lymfa.
maligní – zhoubný.
mikce – močení.
mykóza – onemocnění způsobené houbami.
nekróza – rozpad buněk, tkáně.
nežit – furunkl – hnisavé onemocnění kůže, při kterém zhnisá celý vlasový míšek a jeho okolí. Smrtelně nebezpečné mohou být v obličeji na horním rtu!
pandemie – epidemie kontinentálního významu.
papula – pupínek.
paralýza progresivní – forma nervového poškození ve třetím stadiu syfilis, ochrnutí.
patogen – látka, nebo mikroorganismus, který způsobuje onemocnění.
píštěl – fistula, abnormální kanálek mezi dutinou a povrchem. Vzniká jako důsledek zánětu. Kanálkem odchází hnis či jiný obsah dutiny – moč i stolice.
rektum – konečník.
retence – zadržení, zástava nebo porucha vylučování.
recidiva – návrat nemoci, která již byla vyléčena nebo u níž zmizely příznaky.
sarkom – zhoubný nádor kožního vaziva – viz Kaposiho sarkom.
sérum – nažloutlá tekutina, která vzniká po sražení krve.
sérologické testy – vyšetření lidského séra na přítomnost protilátek proti cizím antigenům – patogenům. Užívá se, pokud nelze prokázat původce onemocnění, pokud nelze provést jeho kultivace. Výsledek je možné určit až po určité době po nakažení, kdy si imunitní systém vytvoří vlastní protilátky.
serózní charakter hnisu – vodnatý charakter např. při rýmě.
shigella – patogenní střevní bakterie.
STD – sexually transmitted diseases – sexuálně přenosné choroby.
ulcerace – vznik vředu, zvředovatění.
ulcus – vřed.
uretra – močová trubice.
virulence – míra schopnosti patogenního zárodku vyvolat onemocnění.
vezikula – puchýř.
vřed – defekt kůže vyznačující se špatnou hojivostí. Vzniká rozpadem tkáně (rozdíl od poranění), zasahuje do hlubších vrstev a je spojen se zánětem. Vždy se hojí jizvou.
zástin – je mikroskopická metoda určování druhů bakterií (např. Treponema pallidum). Vyšetření v zástinu či v temném poli je speciální mikroskopická metoda k prokázání T. pallidum. Materiál se natře na podložní sklíčko v kapce fyziologického roztoku, přikryje krycím sklíčkem a prohlíží ve speciálně upraveném mikroskopu (parabol. Kondenzor). Přítomné Treponemy kontrastují jako světlé charakteristické spirálové útvary s typickým pohybem na černém pozadí. Vyšetření je diagnostické pro I. a II. stadium syfilis (pozn.: v tomto případě se žádné barvivo nepoužívá!!).
Tvary bakterií: 1 - diplokok (kapavka), 2 - streptokok (angína), 3 - stafylokok, 4 - sarcina, 5 - vibrio, 6 - mykobakterie, 7 - spirocheta (syfilis)
Mnoho odpovědí na své otázky získáte v archívu starších diskuzních fór webu, pro toto téma zde