Horko, skvělý sportovní areál a tisíce gayů a lesbických žen v ulicích. Tak přesně takhle to vypadalo na konci července v Mnichově na dalších Eurogames.
Horko, skvělý sportovní areál a tisíce gayů a lesbických žen v ulicích. Tak přesně takhle to vypadalo na konci července v Mnichově na dalších Eurogames.
Pro někoho monstrózní akce, pro jiného skvělá příležitost k maximálním sportovním výkonům nebo k zajímavému seznámení.
Mé pocity jsou stejné. Ještě nikdy v životě jsem neviděl tak velikou koncentraci homosexuálů, nikdy jsem si tak hezky a na úrovni nezahrál a nikdy jsem nepoznal tolik nových přátel.
A o tom Eurogames jsou.
Skvěle si zasportovat i na vysoké úrovni, a pak přiběhnout za svým klukem a dát mu před lidmi pusu je sice možné, ale hodně z nás se na to stále dívá skrz prsty. Na Eurogames to bylo běžné a nikdo se nad tím nepozastavoval.
Prošel jsem si většinu sportovišť. Přesně tak to na nich vypadalo. Asi nejlepší to bylo na fotbalu. Zdálo se mi, že lesbické ženy hrály kopanou často mnohem lépe než kluci a měly z toho patřičnou radost. A vyhlášení vítězů bylo vrcholem fotbalové mánie. Ani Martina Navrátilová neměla takovou radost po svém posledním triumfu ve Wimbledonu. A stejné to bylo u volejbalu, ale třeba i u badmintonu. A Češi se vůbec neztratili. Medailové žně měli třeba ve stolním tenisu. A vedlo se i ve volejbalu.
Za rok budou hry pokračovat v Utrechtu, ale už v září se podobné "games" uskuteční v Barceloně. Takže: kdo má chuť sportovat a rád se seznamuje, nechť přijede do Katalánska. Budeme se těšit.
Vladimír Vokál
V rámci Eurogames 2004 jsme se koncem července v Mnichově zúčastnili zatím největšího fotbalového turnaje. Na Eurogames se ovšem přihlásilo jen osm českých fotbalistů, a tak jsme vytvořili s osmi hráči z Norimberka společné mužstvo tým Braník Rosa Panther Team.
Působivé byly především Eurogames jako takové - čtyřdenní akce pro více než 5000 sportovců a sportovkyň, s velkolepým slavnostním zahájením v Olympijské hale za účasti starosty Mnichova a celkem 11 000 diváků a účastníků. Pod českou vlajkou nastupovalo více než čtyřicet českých volejbalistů, fotbalistů a zástupců dalších sportů (stolní tenis, triatlon, tenis, atletika,...).
V pátek a v sobotu se hrálo - na velkém fotbalovém hřišti a s hrací dobou třicet minut. V areálu univerzitního sportovního centra nedaleko Olympiaparku se utkávalo na šesti hřištích 48 týmů - v ženském turnaji 32 a v mužském 16.
Na výsledcích se projevila naše nezkušenost na velkém hřišti i nesehranost s norimberskými hráči. Dostávali jsme občas hloupé góly, když jsme ztratili míč hned po odkopu od branky, a těžko jsme se prosazovali vpředu. Během turnaje se ale naše hra přece jen zlepšovala a v nádherném, možná až příliš teplém počasí jsme si všichni dobře zahráli.
Celkem jsme sehráli šest zápasů - v pátek jsme ve skupině zahájili debaklem od domácích Streetboys 0:6, proti madridským Helegatos jsme měli šanci na remízu, ale nakonec prohráli 0:2. V posledním zápase jsme potřebovali vyhrát, abychom se odlepili ode dna tabulky, s belgickými Pink Devils jsme ale jen remizovali 0:0. V sobotních zápasech o celkové umístění jsme po porážce od stuttgartských Ballboys 0:3 a od 0:2 nastoupili k závěrečnému utkání proti heteráckému týmu HPZ RehaSport z Irschenriedu u Weidenu. Poprvé se nám podařilo dát gól, a sice hned dva, a tak jsme si vítězstvím 2:0 zajistili hezkou patnáctou příčku.
Z Mnichova si odvážíme výborný dojem, máme ostatně na paměti coubertinovské heslo o vyhrávání a účasti. A zúčastnili jsme se lecčehos. O slavnostním zahájení už byla řeč. Podívali jsme na soutěže v jiných disciplínách, zašli jsme do Kaufhofu na nákupní noc pro účastníky Eurogames, byli jsme na Big Orange Party pro několik tisíc lidí i na nedělním brunchi a slavnostním zakončení v Duhové vesnici v Olympiaparku.
V neděli o půl páté se sešla celá výprava u autobusu, nechyběly zlaté medaile na krcích našich kolegů a podívat se přišlo i jedno české masmédium.
Dík patří organizátorům, kteří vše pečlivě připravili a vytvořili nám výborné prostředí, a také našim volejbalistům, jejichž autobusem jsme se svezli do Mnichova i zpátky.
Honza W.
Fotografie z turnaje:
Náš česko-německý team v plné kráse v růžových dresech :-)
Zdeněk hledá parťáka pro rozehrávku
Fotbalových hřišť bylo dost, ale tolik fotbalistek a fotbalistů najednou jsme snad ještě nikde neviděli
Více informací o fotbalovém teamu a akcích na http://gaysport.kluci.cz/